KOMENTÁŘ / Řekněme si na rovinu, že těžký život v Česku nemají jenom sociálně slabší a osamělí starší lidé, ale i poměrně široká skupina obyvatel známá jako (bývalí) voliči vládní koalice. Je jim úplně jasné, že politické firmy jako ANO a SPD pro ně neznamenají žádnou alternativu pro lepší, slušnější a svobodnější život a „jejich“ vládní koalice je natolik trvale semknutá a pevná, až je v reálné politice a jejích dopadech na život svých potenciálních voličů nečitelná a neakceschopná.

Málokdo to zmínil, ale Petr Fiala sice přesně pojmenovává, kde je problém a jak je nutné ho řešit, ale neumí a nedokáže jasně říct proč a především pro koho to všechno dělá. Permanentní sešup důvěryhodnosti vlády a vládních stran v průzkumech veřejného mínění pak vede slabší politické váhové kategorie k sebedestruktivnímu jednání. A tak zaznělo v kuloárech něco v tom smyslu, že „když to funguje Babišovi, dělejme to jako Babiš“. Následovalo video násilně rozverného profesora politologie s Nutellou a pak děsivě prázdná prosincová televizní diskuse premiéra s expremiérem s ještě trapnějším moderátorem na TV Nova, která se utopila ve dvou paralelních tiskových konferencích a ve vzájemném obviňovaní ze lží.

Císař je nahý! Kdo to ale lidem řekne?!

Totéž platí o nekonečně dlouho avizovaném boji s inflací a ozdravování veřejných financí. Proboha, tak bojujte, a když budete mít konkrétní výsledky pro konkrétní lidi, tak až potom a zcela jasně jim to řekněte. Vládní politici zcela nesmyslně nadbíhají voličům Andreje Babiše a neodváží se říct rozumnému českému publiku, že císař je nahý a že všechno „prožrat“ našim dětem a vnoučatům jednoduše nemůžeme. A že když nějaký ministr Marian Jurečka neumí zatrhnout pařbu na ministerstvu v čase jedné z největších tragédií polistopadového Česka, tak mu další působení na ministerstvu zatrhne jeho vládní šéf a premiér. Protože Fiala slíbil sobě, vládní koalici a části naší země naději, ne trapné a nedůstojné hrabání se v mobilu jednoho ministra, i když ne úplně šťastnou shodou okolností neprůstřelného předsedy vládní strany a garanta nerozborné koaliční stability.

A tak zatímco vládní koalice ztratila jistou míru soudnosti a úplně seriózně hledá vládního koordinátora pro správnou a úspěšnou komunikaci, Andrej Babiš dělá to, co umí nejlépe: marketingově promyšlený kravál s názvem Referendum o čtyřech otázkách, kterým vévodí leitmotiv „českého“ Česka v Evropské unii (euro, právo veta, imigrace a korespondenční volba). Připomeňme, že dosud se na území ČR konalo jediné úspěšné celostátní referendum o vstupu ČR do Evropské unie. To mělo v roce 2003 strategický význam pro celou zemi, po dvaceti letech má celostátní referendum význam jedině pro ANO čili pro Babiše. Mobilizuje tak své lidi k evropským volbám, posiluje nacionalistický profil ANO (obrana českého člověka před migranty, eurem, bruselským diktátem a odrodilým českým voličem ze zahraničí, který by volil poštou) v dosud nevyčerpaném elektorátu konkurence z SPD, Trikolory a jiných obskurních vlasteneckých spolků, zároveň vráží rafinovaný klín do integrity vládních stran, kde se ODS rozchází v názoru na (ne)přijetí eura se zbytkem pětikoalice.

Když premiér Petr Fiala slíbil naději a lepší ekonomické vyhlídky v roce 2024, Andrej Babiš varoval před další devastací země, což je program jím vlastněného hnutí. Pravdu měl jenom jeden z nich a Petr Fiala to nebyl.