Petr Havlík reaguje na rozhovor s Jaroslavem Tvrdíkem v dnešních Lidových novinách, ve kterém se snaží vyvracet a bagatelizovat potenciální bezpečnostní rizika, která může přinést společnost CEFC, respektive čínský byznys. Tvrdík dokonce argumentuje tím, jak jsou čínské firmy přijatelné a vítané například v USA.
Z hlediska bezpečnosti je v tomto kontextu například nezbytné upozornit, že jedna z vlajkových lodí čínského byznysu a čínským státem kontrolovaná společnost Huawei je považována za bezpečnostní riziko například v Kanadě, Austrálii nebo USA (mimochodem Huawei byla nucena trh v USA opustit i poté co na bezpečnostní rizika spojovaná s touto firmou upozornil mmj. osobně prezident USA Barack Obama).
V roce 2012 ve Washingtonu rostly obavy, že čínský výrobce telekomunikačního vybavení Huawei představuje hrozbu pro americkou národní bezpečnost. Americký sněmovní výbor v roce 2012 doporučil, že Huawei by měl být kvůli bezpečnostním rizikům plynoucím z možného vlivu čínského státu uzavřen přístup na americký trh a americké firmy by s nimi neměly uzavírat kontrakty. Vzhledem k obavám z hackerských útoků z Číny je podle zprávy výboru pro zpravodajské služby americké Sněmovny reprezentantů také zapotřebí, aby vládní počítačové systémy neobsahovaly žádné komponenty vyrobené oběma firmami. „Čína má prostředky, příležitost a motiv k využívání telekomunikačních společností ke zlovolným účelům.“
Americké firmy, které uvažují o nákupech od Huawei, „by si měly najít jiného partnera, jestliže jim záleží na svém duševním vlastnictví, na soukromí jejich zákazníků a národní bezpečnosti Spojených států amerických,“ řekl předseda výboru výbor Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby Mike Rogers.
V roce 2013 byla zveřejněna informace, že Huawei opouští americký trh, jelikož nechce čelit obviněním ze špionáže. Čínský telekomunikační gigant kvůli obviňování z kyberšpionáže dospěl k zásadnímu rozhodnutí. Firma odejde z amerického trhu se síťovými technologiemi. Prohlásil to šéf společnosti Ren Zhengfei.
V roce 2012 Austrálie z důvodu bezpečnostního rizika vyřadila z tendru na vybudování celonárodní sítě vysokorychlostního internetu čínskou firmu Huawei.
V české kotlině se ovšem společnost Huawei velmi výrazně etabluje jako dodavatel technologií pro tuzemské telekomunikační operátory.Tedy pokud je firma Huawei vnímána jako značné riziko z hlediska bezpečnosti v USA nebo Kanadě jak se bude asi tato čínská firma kontrolovaná čínskou vládou chovat v ČR? Huawei je v ČR úzce provázaná se společností O2, tedy PPF.
V minulosti (r. 2008) se čínská státní investiční banka China Development Bank neúspěšně pokoušela například o vstup do německé Dresdner Bank (tj. třetí největší německá banka), která čelila finančním problémům, i když Číňané dali nejlepší nabídku tak jejich vstup do banky nakonec zablokovala německá vláda, která mmj. využila zákona, který jí umožňuje zamezit prodeji strategických subjektů – pokud existuje podezření z ohrožení národní bezpečnosti (takový zákon ovšem v České republice neexistuje).
PPF s China Development Bank spolupracuje už od roku 2008, kdy čínské úřady povolily Kellnerově firmě vstup na tamní trh spotřebitelských úvěrů prostřednictvím značky Home Credit. China Development Bank je klíčovým nástrojem k financování strategických projektů Hedvábné stezky a má samozřejmě také vliv na CEFC. A také nelze nezmínit čerstvé čínské akvizice spojené s dalšími dravými skupinami na československém hřišti – J&T a Pentou, přičemž určitě není nezajímavá geneze a politické vazby obou.
Byl by určitě nesmysl, kdyby se ČR nesnažila navázat ekonomickou spolupráci s Čínou, ovšem za předpokladu vzájemné výhodnosti a také při zvážení všech potencionálních rizik včetně bezpečnostních, která taková spolupráce může v budoucnu přinést. Pokud ovšem například premiér této země podepíše dohodu s Čínou o tom, že ČR bude podporovat čínské zájmy bez vymezení oblastí a hlavně podmínek, lze si jen těžko představit, že by toho Peking nevyužil na všech frontách. Čína je velmoc a chce se stát supervelmocí, k čemuž zcela jistě využije všech prostředků (v rámci objektivity – tak se chovají všechny velmoci), ale Čína je prosazuje mnohem tvrději a bezohledněji navíc se jedná o autoritářský komunistický režim.
