Trump není šálek mého čaje, ale řada voličů volila proti Hillary, která byla zcela tragická. Američané hlasovali proti přehnané korektnosti, proti asymetrické globalizaci. Naštvanost porazila starou politiku, plnou klišé a prázdných slov. Trump slíbil, že vrátí Ameriku Američanům. Uvidíme, jak tento slib naplní. Důležitý bude jeho postoj k Rusku (a také k Sýrii), k Číně a pro mne osobně hlavně k Izraeli, který na rozdíl od zemí EU zná cenu a hodnotu své bezpečnosti. Svět se změnil a bylo by dobře, kdyby si toho konečně všimla i Evropa, i proto, že žijeme ve zrychleném on-line čase.

Politika, postavená na nekonečných (a ne vždy průhledných) dotacích, na výjimkách všeho druhu, na pozitivní diskriminaci většiny ve prospěch protěžovaných menšin, na netransparentním přerozdělování tzv. blahobytu, na tolerování černých pasažérů a selektivního práva a na obecných proklamacích, které se míjejí s realitou života, nemůže fungovat do nekonečna. Reakcí je pak mimo jiné nárůst nesystémových protestních uskupení, postavených proti celému establishmentu, oprašujících nacionalismus, izolacionismus a ekonomický protekcionismus, i když může jít jen o chytrý marketing. V jistém slova smyslu se tak politika stává pokračováním byznysu jinými prostředky anebo obratně maskovaným geopolitickým kolbištěm, které běžný konzument politické nadprodukce nemá šanci ani identifikovat, natož rozklíčovat. Manipulace je všestranná a přehlušující.

Svoboda, demokracie, spravedlnost, solidarita, ideologické ukotvení atd. To je všechno fajn. Ale rozhodující množina voličů se chce mít hlavně líp anebo alespoň stejně dobře jako teď. To oni (většinoví voliči) chtějí, aby se někdo postaral o jejich zájmy a potřeby. Chtějí, aby je někdo ochránil a udělal konečně pořádek, ukázal na všechny viditelné i latentní nepřátele. A to vše třeba i na úkor občanských svobod. Právě proto mnohé z nich přitahují bojově naladěni vůdci se zaťatou pěstí. Není to ani nepochopitelné a ani nelegitimní. Je to dnešní realita. A v dějinách lidstva nic nového. Nový je pouze způsob prezentace a komunikace.

Hlasitý šikovný populista (hřmotný hulvát) se srozumitelnými a jednoduchými argumenty má pak logicky šanci uspět. A to nejen v Americe. Staré neplatí, současnému nevěříme a budoucího se obáváme. No a v tom přichází sebevědomý spasitel, nositel nové naděje. Apolitický, čerstvý, silný, odhodlaný, úspěšný a neposkvrněný tím dirty světem „staré nemravné“ politiky, a získává jako symbol protipólu předchozího stavu obrovskou moc, a to přesto, že z toho dnes tak nepřijatelného předchozího stavu v minulosti třeba i významně těžil a získával konkurenční výhody. Ale dnes je dnes. Na scéně je nyní žádaný akční hrdina bez zábran a plný energie, virtuální a skutečný zároveň. Vyloučit pak v takovém případě pokusy o zneužití mocenské dominance je opravdu nemožné. Je to ta chvíle, kdy se ukáže, jak fungují či nefungují pravidla hry (a jaká jsou), a to nejen ta psaná, jakou sílu mají či nemají demokratické instituce a sebeobranné záklopky (včetně nezávislých médií), jak pevný či nepevný je celospolečenský úzus a společně sdílené hodnotové kořeny (jsou-li nějaké). Je dobré to bedlivě sledovat, a to nejen v USA.

Před půl rokem jsem se vsadil, že Trump vyhraje. Soupeři (a ve finále hlavně soupeřka) mu to usnadnili až tak, že mu voliči prominuli všechny jeho úlety a mírně řečeno neslušnosti. Je zřejmé, že Trump se už teď stal inspirací pro všechny své epigony po celém světě, ať se nám to líbí nebo ne. Časy se mění. Jak vlastně? Kdo ví? Uvidíme.