Petr Macinka z Institutu Václava Klause politoval dnešní mládež, že je – podle něj – obětí ideologie klimatického šílenství. Mládež je nepochybně obětí různých šílenství, stejně jako lidé středního věku a senioři. V IVK ovšem za šílenství považují často věci, kterým nerozumějí.
Pan Macinka si pochválil vlastní čtenářský zážitek. „Jednou za čas má člověk vzácnou příležitost číst v českém tisku i inteligentní a odvážný text. Tím dnešním je článek senátora Tomáše Jirsy (ODS) v deníku MF Dnes s nadpisem ‚Kudy ven z klimatické pasti‘. Autor v něm bez obalu popisuje pokročilé klimatické šílenství, o němž na rovinu říká, že jde o strach šířící náboženství,“ dočetl se Petr Macinka. Dále se v Babišově tisku od pana senátora dozvěděl, že „tímto strachem je indoktrinována i mládež prožívající své životy na sociálních sítích, která propadá klimatickému žalu, nechce rodit děti, a dokonce nepovažuje za nutné se vzdělávat, když nemá žádnou budoucnost, neboť planeta bude přece zničena“.
Podíval jsem se do onoho článku, jestli pan senátor skutečně píše takové věci – a vskutku ano. Ještě i další a taky dost pozoruhodné. („Evropská unie se ocitla v pasti boje s klimatem. Tuto past připravili aktivističtí vědci, kteří získávají dotace na zkoumání změny klimatu, zakládají na to celé výzkumné ústavy a létají po světě tuto problematiku konzultovat.“)
Ale zůstaňme u Petra Macinky, od loňského roku též předsedy strany Motoristé sobě (ne, nesmějeme se, kdepak). Ten byl tak inspirován, že se rovnou pustil i do budoucího ministra životního prostředí Hladíka, jehož ministerstvo má prý bdít nad „správným zaváděním zeleného evangelia“, takže „se vlastně hodí, že je nový pan ministr politikem ze strany lidové, která má věci týkající se víry v programu od nepaměti“. Macinku rozčílilo, že Hladík pravil, že staří lidé se Green Dealu bát nemusí, protože se dotkne jen mladých, a ti jej naopak podporují. Autor soudí, že snahy o ochranu klimatu mládeži zničí život.
Když už jsme u té vědy, asi by měli oba pánové doložit, jaká část naší mládeže nechce mít děti a studovat kvůli obavám ze změny klimatu. Zatím víme, že to říkal princ Harry, ten ovšem není úplně mládež. Chtělo by to nějaká čísla. Také zrovna v době, kdy naše střední a vysoké školy nestačí nabrat všechny zájemce o studium, to nevypadá, že by ten nezájem byl moc masový. Jistě by se nějaký takový aktivista našel, ale až dosud si konzervativní duchové stěžovali, že mladí tohoto typu se hrnou na humanitní obory a nechtějí do fabrik. To by se mělo nějak vyjasnit.
Fakta jsou taková, že „od průmyslové revoluce, tedy přibližně od roku 1750, koncentrace CO2 rychle rostou a dosahují vyšších hodnot než kdykoliv za posledních 800 000 let. Průměrné tempo růstu se navíc také zrychluje: v letech 1750–1949 koncentrace CO2 rostla o 2,1 ppm za dekádu, v letech 1950–1999 bylo tempo růstu 11,8 ppm za dekádu a v letech 2000–2020 koncentrace CO2 rostla tempem 21,6 ppm za dekádu. V květnu 2020 dosáhly koncentrace CO2 na Mauna Loa dosud nejvyšší hodnoty 417 ppm. Jednotka ppm znamená parts per million, tedy označuje počet částic v jednom milionu“.
Jak něco víme o složení atmosféry před statisíci let? Třeba z ledovcových vrtů, které jsou archivem toho, jak to s atmosférou bylo. Důkazů, že nárůst koncentrací CO2 je způsoben spalováním fosilních paliv, je několik. Třeba: „Lidstvo ročně spálí asi 8 miliard tun uhlí, 5 miliard tun ropy a asi 3 miliardy tun zemního plynu. Nárůst koncentrací CO2 v atmosféře odpovídá těmto množstvím (po započtení pohlcení části CO2 v oceánech). Kdyby chtěl někdo tvrdit, že koncentrace CO2 rostou z jiného důvodu, musel by přesvědčivě vysvětlit, kam se ‚ztratí‘ emise ze spalování tak velkého množství fosilních paliv.“ (Tamtéž.)
Dominantní vliv oxidu uhličitého na oteplování je dobře prokázán. Oxid uhličitý zodpovídá přibližně za 70 procent oteplení. Ochlazující efekt aerosolů a oteplující efekt dalších skleníkových plynů se navzájem částečně vyruší.
Ale kampak na naše experty prodchnuté klausovským duchem s nějakými fakty. Jsou to mistři pomocných argumentů o tom, jak si chtějí vědci vydělat na grantech a neomarxistech, a k tomu přidají nějaké dávno vyvrácené teze o slunečních cyklech a podobně.
Vždycky je samozřejmě možné, že pravdu má nakonec ve vědě někdo jiný než stoupenci převládajícího názoru, ale exprezident, senátor a předseda strany Motoristé sobě skutečně nejsou autority, které bychom v tom mohli brát vážně. Zatím máme data, nevypadají příznivě a nezdá se, že by je někdo věrohodně vyvrátil. Pokud jde o to, kdo koho v tomto světě za něco platí, do toho teď radši nebudeme zabrušovat.