Pietní akce v Letech FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Prezident Petr Pavel se zúčastnil pietního shromáždění k uctění památky obětí koncentračního tábora v Letech. Na místě byli i předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a šéf senátu Miloš Vystrčil. V tomto táboře umírali zejména Romové a památník naposledy jako hlava státu navštívil Václav Havel.
Pietního shromáždění u příležitosti 80 let od transportu 420 uvězněných Romů do Osvětimi se účastnily stovky lidí včetně čelných představitelů státu, kteří položili květiny u památníku.
„Je správné a potřebné si tyto události připomínat jako temnou kapitolu dějin, i těch našich,“ řekl prezident. Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je podle něj v současné době stejná jako v minulosti. „Zdá se mi, že lidstvo má tendenci své chyby neustále opakovat,“ dodal s odkazem na aktuální utrpení obyvatel při ruské agresi na Ukrajině.
Pavel řekl, že odkup vepřína trval dlouho. „Bylo to dlouhé a nedůstojné. Jsem rád, že to takhle dopadlo, jsem rád, že tu vznikne památník a že se podaří nasvítit část historie, kterou bychom neměli opomíjet, a naopak bychom ji měli jasně popsat a přiznat na ní svůj díl viny,“ řekl. Jedině tak se s tím podle něj lze vypořádat. Zároveň řekl, že budování památníku romského holokaustu považuje za signál k upřímné snaze o nápravu stavu.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy. „Byl bych velmi rád, pokud by vznik toho památníku byl dalším impulzem k dialogu. Pořád jsou mezi námi předsudky, které podle mého názoru pramení z neznalosti,“ řekl. Uvedl, že ho mrzí, že právě v Senátu zazněla slova, která mohla Romy ranit. Reagoval tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků v březnu tohoto roku. Varoval před tím, že i v demokratických volbách se mohou takové tendence podporovat.
V místě fungoval protektorátní tzv. cikánský tábor. V 70. letech minulého století tam vyrostl velkokapacitní vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam chovala na 13 000 prasat. Bourání vepřína skončilo na konci minulého roku. Místo něj tam vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, který chce Muzeum romské kultury otevřít v první polovině příštího roku.
Situaci Romů v tomto táboře zlehčoval před několika lety například předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který tvrdil, že se sem dostal ten, kdo nepracoval.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů – mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů.
Archeologové před několika lety zjistili, že největší část romského koncentračního tábora v Letech byla v areálu bývalého vepřína.
