Předávání státních vyznamenání při události 105. výročí vzniku Československé republiky. FOTO: Veronika Chválková / FORUM 24
FOTO: Veronika Chválková / FORUM 24
Prezident Petr Pavel v sobotu 28. října při události 105. výročí vzniku Československé republiky udělil na Pražském hradě státní vyznamenání 62 osobnostem. Nejvyšším vyznamenáním, Řádem Bílého lva byl oceněn čestný předseda TOP 09 a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, Řádem Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy zpěvačka Marta Kubišová a in memoriam generál Milan Rastislav Štefánik. Do Vladislavského sálu dorazilo na vrcholný akt svátečního dne na 700 hostů.
Prezident Petr Pavel ocenil 62 osobností, a to nejen dvěma nejvyššími státními oceněními, kterými jsou Řád bílého lva a Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Ta byla vystavena v přední části Vladislavského sálu u pódia. Nominací bylo přes 400.
Nejvyšším vyznamenáním, Řádem Bílého lva byl oceněn čestný předseda TOP 09 a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, bývalý předseda vlády a senátu a právník Petr Pithart a řád byl propůjčen také bývalému předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému, všem za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky.
Řád bílého lva vojenské skupiny I. třídy byl udělen také in memoriam brigádnímu generálovi Karlu Marešovi, vojákovi Československé armády Františkovi Pecháčkovi a generálovi Milanovi Rastislavu Štefánikovi, který stál u založení Československa.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva obdržel katolický kněz Tomáš Halík, zpěvačka Marta Kubišová a Zdeňka Mašínová, sestra členů odbojové skupiny bratří Mašínů.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy in memoriam za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva byl udělen filozofovi a politikovi Janu Sokolovi a obdržel ho také spisovatel a bývalý politik Milan Uhde a lidskoprávní a politická aktivistka a signatářka Charty 77 Jarmila Stibicová
Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy byl propůjčen řediteli neziskové organizace Naděje Ilju Hradeckému, prezident jím ocenil také socioložku, bioložku a enviromentalistku Hanu Librovou a občanského aktivistu, poslance Federálního shromáždění Jana Šolce.
Plukovník ve výslužbě Pavel Kafka, poslední žijící český letec, který za 2. světové války působil v 311. československé bombardovací peruti RAF, si převzal medaili Za hrdinství v boji. Tu in memoriam obdrželi i piloti Josef Bernat a Oldřich Doležal a Stanislav Zimprich.
Druhou polovinu medailí Za hrdinství udělil Pavel za záchranu života či životů. Medaili obdržel hasič Pavel Farka z Jihočeského kraje, který zachránil život těžce zraněnému motocyklistovi, a policisté Martin Salay a Jiří Štěpánek, kteří pomohli několika lidem při evakuaci hořící ubytovny v Táboře. Ocenění získal také Petr Jirout, jenž zachránil život dvouleté holčičce, která vypadla z okna do řeky Chrudimky.
Medailí Za zásluhy udělil prezident 39. Vyznamenal například herce Jiřího Bartošku, Viktora Preisse a Petra Kostku, operní pěvkyni Magdalenu Koženou, dokumentaristku Olgu Sommerovou a hudebníka Vladimíra Mišíka. Oceněni byli také sportovci, například bývalá československá krasobruslařka Eva Graham, rozená Romanová, nebo horolezec Radek Jaroš, Pavel vyznamenal také nedávno zemřelého diplomata Martina Povejšila a několik lékařů či vědců.
„Vážený pane prezidente Klausi, vážená paní Klausová, vážená paní Havlová, nejvyšší ústavní činitelé, vážení vyznamenaní, členové diplomatického sboru, vážení hosté,“ uvedl Petr Pavel svůj projev. Hovořil o tom, že od konce první republiky se naše území postupně zmenšovalo, což ovšem neznamená, že bychom se měli cítit jako malý stát. „Usilujeme o to, aby náš význam v Evropě dále rostl,“ pokračoval s tím, že se často vracíme k našim historickým prohrám, k letům 1938, 1948, 1968 a k obdobím nesvobody, která následovala. „Soustřeďme se ovšem také na pozitivní události, jako byl vstup do NATO v roce 1999 nebo do Evropské unie v roce 2004.“
Zdůraznil, že důvodů ke zdravému sebevědomí máme mnoho, ač lidé mají možná i kvůli složité novodobé historii někdy tendence se podceňovat, nevěřit ve vlastní schopnosti a ztrácet naději v lepší budoucnost. Přítomní vyznamenaní jsou k tomu nejlepším důkazem. „K pozitivnímu pohledu do budoucnosti nepřispívá válka, kterou proti Ukrajině vede Rusko, ani islamistický teror, na který musí reagovat Izrael. My však dnes máme to nejpevnější bezpečnostní ukotvení, jaké jsme kdy v naší historii měli,“ řekl.
Do Vladislavského sálu dorazilo 700 hostů a dalších 2000 do Španělského sálu. Mezi hosty byli kromě oceněných a jejich doprovodu i zástupci vlády, vedení obou parlamentních komor a tamních výborů a klubů, rektoři, diplomatický sbor či představitelé církví. Byli mezi nimi žena bývalého prezidenta Václava Havla Dagmar Havlová, předseda vlády Petr Fiala (ODS), předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil (ODS) , předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo bývalý prezident Václav Klaus.
Jednalo se o Pavlovu premiéru, přičemž ceremoniál předávání státních vyznamenání, jak i předem uvedla kancléřka Jana Vohralíková, odpovídal dosavadním zvyklostem. „Snažíme se navázat na minulost a netroufli jsme si dělat žádné změny. Ani jsme nechtěli, protože ceremoniál není o tom, abychom nějakým způsobem vzbudili údiv, ale abychom oslovili ty, kteří vyznamenání dostanou,“ řekla dříve. Prezident měl k dispozici čtecí zařízení. Vohralíková to okomentovala, že je to velmi výhodné, protože řečník může držet kontakt se sálem.
