Jedním z velmi pravděpodobných prezidentských kandidátů, kteří se příští rok v lednu budou ucházet o post prezidenta republiky, je někdejší náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel. Ten se podle dosavadních průzkumů řadí k favoritům volby, jedna věc jsou ovšem průzkumy konané rok před samotným prezidentským kláním a druhá realita, která nakonec může být dost odlišná, než jak se dnes jeví. Přesto se zkusme podívat, jaké jsou silné a slabé stránky bývalého armádního generála Pavla a jaké mohou být jeho případné šance na úspěch.
Předně je nutné stále připomínat, že pořád nevíme, kdo všechno bude na prezidenta kandidovat, což je velmi důležitá proměnná, která může ještě dost výrazně zamíchat tím, kdo se nám aktuálně jeví jako nejsilnější kandidát. Stejně tak v tuhle chvíli nevíme, jak se k prezidentské volbě postaví vládní pětikoalice, zda přijde s jedním vlastním kandidátem, nebo jich bude více, anebo jestli například podpoří Petra Pavla, i když se to zatím nezdá být příliš pravděpodobná varianta.
Pak je třeba brát v potaz, že výběr hlavy státu je dvoukolový, což z ní činí velmi specifickou disciplínu, ve které není snadné uspět, protože ne vždycky kandidát, který se do druhého kola probojuje, je tou osobou, na které panuje široká shoda a která má schopnost k sobě přitáhnout i voliče uchazečů, kteří odpadli v kole prvním.
O Petrovi Pavlovi je známé, že se na prezidentskou kandidaturu připravuje dlouhodobě, bylo by tak opravdu velkým překvapením, kdyby se jí nakonec z nějakého důvodu vzdal, a to zvlášť v situaci, kdy pomalu, ale jistě získává pozici favorita. Podle sázkové kanceláře Fortuna je právě na generála ve výslužbě Pavla aktuálně vypsaný druhý nejlepší kurz, že se prezidentem stane. Úplně nejlepší ho má Andrej Babiš (3.00), následuje Pavel (3.25) a třetí v pořadí s velkým odstupem je ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová (9.50).
Podle průzkumu, který si nechala zpracovat koalice SPOLU koncem loňského roku a o kterém informoval Deník N, by šéfa hnutí ANO Babiše v prvním kole volilo zhruba 23 % voličů s tím, že Babišův volební potenciál dosahuje dokonce až k 35 %. Druhému na pásce Petru Pavlovi by dalo svůj hlas jenom 12,5 % a také jeho volební potenciál je nižší – 27 %.
Nízká známost možných prezidentských kandidátů
V druhém kole prezidentské volby by pak podle šetření někdejší předseda vojenského výboru NATO získal 54 %. Na základě uvedeného průzkumu by tak byl jediný (pokud ponecháme stranou předsedu Starostů a nezávislých Víta Rakušana, který už svoji kandidaturu vyloučil), kdo by měl šanci porazit Andreje Babiše. Senátor Pavel Fischer by měl v druhém kole proti bývalému premiérovi 49,4 %, Miroslava Němcová 48,1 %, Miloš Vystrčil 46,4 % a Miroslav Kalousek pouze necelých 40 %.
Připomeňme, že v roce 2013 v druhém kole prezidentské volby obdržel Miloš Zeman 54,8 % hlasů a Karel Schwarzenberg 45,19 % a o pět let později prezident Zeman získal 51,36 % a jeho protikandidát Jiří Drahoš dosáhl na 48,63 % – oba kandidáty tak dělilo jen asi 152 tisíc hlasů. Když to porovnáme s výše zmíněným průzkumem, dalo by se říct, že Petr Pavel je na tom výrazně lépe než bývalý předseda Akademie věd ČR Drahoš a že by skutečně mohl Babiše porazit.
Jenže to všechno je popis stavu na konci roku 2021 a prezidentské klání se zřejmě uskuteční v lednu 2023, kdy může být leccos jinak, a v tuhle chvíli nelze dost dobře odhadnout, jakým způsobem bude prezidentská kampaň probíhat a zda si armádní generál ve výslužbě Pavel současnou pozici udrží.
Důležité je, jak se bude projevovat, až se na něj upřou světla reflektorů, a zda dokáže obstát v prezidentských debatách. Úplně nejdůležitější pak je, nakolik voliči budou ochotni uvažovat o jeho případné podpoře v druhém kole, až to opravdu bude na stole.
Je ještě dost času na to, aby Petra Pavla z čela průzkumů někdo vyšoupnul, protože koneckonců i jeho zná jenom 56 % respondentů z uvedeného šetření, což je sice stále výrazně více než u Danuše Nerudové (25 % oslovených), přesto s popularitou jednotlivých kandidátů může docela dost zamávat to, až budou jejich kandidatury potvrzené. Začne se o nich více mluvit, stanou se také známější větší části veřejnosti a voliči si začnou uvědomovat, z jakých uchazečů a uchazeček mají vlastně na výběr, a mohou si nacházet cestu i k těm, o kterých dnes ještě ani neví.
Chybějící politická zkušenost
To všechno jsou samozřejmě velké neznámé, musíme proto vycházet z toho, co víme už teď. Pro část lidí bude určitě velký problém to, aby jako alternativu k Andreji Babišovi a jeho hlavního vyzyvatele přijali někoho, kdo byl stejně jako on členem Komunistické strany Československa. Tohle je věc, nad kterou leckdo minimálně v prvním kole nedokáže přivřít oči, a i ve druhém kole to může být faktor, který některé voliče od Pavlovy podpory odradí.
Část voličů se zkrátka nesmíří s tím, že variantou k Babišovi má být někdo, kdo s ním má společný tento významný rys. Bude asi také zaznívat argument, že Pavel je stejný kariérista jako Babiš, který napřed vstoupil do KSČ a pak, když se změnil režim, pokračoval dál ve své kariéře a později dokonce skončil ve strukturách NATO.
Pro nemálo liberálních voličů bude potom obtížně skousnutelné zvolit si na Hrad bývalého vojáka a generála. Vojenský dril a uniformy jsou jim vzdálené a k představě mít někoho takového v prezidentském úřadě mohou chovat bytostný odpor. A pak jsou zde rovněž voliči, kterým se nebude zamlouvat právě spojení Petra Pavla se Severoatlantickou aliancí.
V neposlední řadě je Pavlovým hendikepem to, že nemá žádnou politickou zkušenost. Nakolik je to jeho slabina, se ukáže nejpozději v prezidentských debatách, kde proti sobě bude mít pravděpodobně i některé velmi zkušené a zdatné politiky.
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR může být silným prezidentským kandidátem, ale s jistotou to tvrdit na základě průzkumů rok před volbou je předčasné. Pavlova hvězda se stále ještě může rozplynout.