Prezident Petr Pavel řekl novinářům během návštěvy Brna, že si jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem ještě rozmyslí. Na základě nových informací chce prověřit Fremrovo působení před listopadem 1989.

„V reakci na poslední diskuse ohledně nominace a schválení doktora Fremra za ústavního soudce k tomu přistupuji se stejnou vážností. A pokud jsem řekl, že nemám žádné informace, které by mě vedly k tomu, abych stáhl nominaci, tak ta situace platí,“ řekl prezident. „Chci si prostudovat, jaké informace se objevily v poslední době. Chci dát prostor senátorům, kteří mi zaslali dopis. A teprve na základě posouzení staronových faktů chci udělat závěr a přijmout rozhodnutí,“ uvedl Pavel.

Odpoledne Pavel ještě doplnil, že je potřeba vidět také dobový kontext. „V době, o které se bavíme, tady byl nějaký právní řád, podle tohoto právního řádu opuštění republiky bylo trestným činem a ten byl posuzován naprosto shodně všemi soudci, kteří tady soudili trestní právo. Myslím, že bychom to měli vidět v tomto kontextu. Ale nechci se bavit o jednotlivých případech, protože s jejich detaily nejsem seznámen,“ uvedl Pavel.

Dále čtěte

Jak skončí případ Fremr? Prezident ho nemusí jmenovat ani po schválení senátem

Prezident nemá ani poté, co získal souhlas senátu, povinnost jmenovat soudce Ústavního soudu (ÚS). Schválení nominace horní komorou parlamentu hlavu…

Fakt, že Fremr o své minulosti neříkal pravdu, se začal v médiích a na sociálních sítích objevovat již o víkendu. „Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr nemluvil před senátem pravdu, když tvrdil, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. V době mezi lety 1983⁠–85 odsoudil přes 100 lidí za emigraci. Mnozí přišli o majetek a rodiny byly postiženy perzekucí. Neměl by být jmenován,“ napsal senátor Marek Hilšer.

Hilšer spolu s kolegyní Hanou Kordovou Marvanovou napsal Pavlovi dopis. Nominaci bývalého místopředsedy Mezinárodního trestního soudu Fremra na ústavního soudce ve středu schválil senát. Pavel při projednávání jím navržených ústavních soudců v senátu uvedl, že zatím nedostal žádná fakta prokazující, že Fremr jako soudce či člověk selhal. Senátoři dosud poukazovali na kauzu Olšanských hřbitovů z roku 1988, v níž se na obžalobě podílela komunistická tajná policie. Fremr odmítl, že by o tom věděl a že by ve věci rozhodoval vědomě a účelově na pokyn StB. Odmítl i to, že by byl za komunistické éry prorežimním soudcem.

Kordová Marvanová uvedla, že informaci získala od historika Petra Blažka a dodatečně si ji ověřila v Archivu hlavního města Prahy. „(Prezident) prezentoval v senátu, že kdyby se objevily nové skutečnosti, tak by samozřejmě třeba tu nominaci zvážil. Dle našeho názoru to jsou nové skutečnosti, pro mě to jsou zásadní skutečnosti,“ uvedla pro Echo24.cz. „Respektuji, že jmenování ústavních soudců je pravomocí prezidenta, rozhodný krok činí prezident. Senát jenom vyslovuje souhlas,“ upozornila senátorka. Nechce tuto prezidentovu moc zpochybňovat, dodala.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

V patnáctičlenném týmu ústavních soudců je nyní volné místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož desetileté funkční období skončilo 4. června. Počátkem srpna skončí mandát předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a Ludvíka Davida. Právě jejich místa by měli obsadit Fremr, místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová a profesorka občanského práva Kateřina Ronovská, jejichž nominaci senát ve středu schválil.