Petr Robejšek, konzervativní politolog a analytik žijící v Německu, hovořil v České televizi (12. 11. 2015) o summitu na Maltě k migraci a o vývoji uprchlické krize. Současné reakce Evropy považuje za opožděné a polovičaté. Myslí si, že příští rok bude muset přijmout tvrdá řešení, kterým se chtěla vyhnout.

Uzavření evropských hranic, kontrolovaná migrace

Robejšek je k výsledkům summitu zemí EU se severoafrickými zeměmi skeptický. Podle něj se na Maltě odehrává to, co se v Evropě odehrává vždycky. Reaguje příliš pozdě, příliš málo a polovičatě na daleko komplikovanější problémy. „A ti aktéři se domnívají, že tím, že budou hodně mluvit a bude se o tom hodně psát, takže tím něco změní. Nezmění se vůbec nic.“

Proto si myslí, že se stane to, co měli udělat na začátku letošního roku. „Evropa se chce vyhnout tvrdým řešením, kterým se nakonec vyhnout nebude moci. Jenom pravděpodobně budou ještě tvrdší, protože se krize mezitím prohloubí.“

Podle Robejška by měla Evropa zavřít vnější hranice. „Když je neuzavřeme zvenku, tak je budou uzavírat ty státy samy ve vlastní režii zevnitř. Jednotlivé státy jsou nakonec odkázány na to, aby řešily svoje problémy na vlastní pěst.“ Evropská unie tak jen prokáže, že není příliš funkční.

Za příliš efektivní nepovažuje vydávat miliardy eur vládám afrických zemí.  „Předpoklad k tomu, aby tyto peníze nezmizely bez užitku, je mít kontrolu ohledně jejich použití. A tu kontrolu Evropa nikdy mít nebude, protože by to znamenalo mít tam nějaké síly, které mohou tu kontrolu provádět, nebo aspoň chránit kontrolory.“ Jde o variantu rozvojové pomoci za mnohem těžších podmínek. Musí být jistota, že se tyto peníze nezneužijí a vynaloží rozumně. Zkušenosti z minulosti jsou však takové, že rozumně se nevynakládá více než 10 procent této pomoci.

„Peníze mohou přijít až poté, kdy Evropa bude schopna bránit schengenské hranice. Potom může říci: My budeme přijímat uprchlíky, velice restriktivně, ale za to budeme pod naší kontrolou investovat do Afriky.“ Touto restrikcí je „kontrolovaný přístup do Evropy. To znamená kdykoliv možnost kohokoli odmítnout na hranici, a nikoli nechat lidi přes hranici volně přecházet.“

Totéž platí i pro migraci z Blízkého východu. Německé aktuální zkušenosti ukazují, že jen 35 procent běženců má nárok na azyl. Ostatní by měli zemi opustit, což je při uvažovaném celkovém počtu, kolik jich má jen letos do Německa dorazit, 650 tisíc lidí.

Jeden z dalších závěrů summitu, zesílení boje proti nelegálnímu převaděčství včetně potápění pašeráckých lodí, vázne na souhlasu Valného shromáždění OSN kvůli blokaci Ruska a Číny. Robejšek na to reagoval: „Spojené státy by už dávno poslaly komanda s mandátem nebo bez mandátu a zničily by ty základny. A to je právě ten rozdíl mezi akceschopným a neakceschopným aktérem. Evropa je neakceschopná.“

[ctete]31505[/ctete]

Lavině je nutné bránit se silou

Upozornil v té souvislosti na to, že pokud je jednou z podmínek pro získání politického azylu skutečnost, že uprchlík přichází ze země, kde se odehrává občanská válka, tak „mluvíme o stovkách milionů lidí na celém světě, kteří by podle tohoto kritéria měli nárok hledat v Evropě svoje štěstí“.

„A v tu chvíli si musíme uvědomit, o tohle se doopravdy jedná. A jestliže včera německý ministr financí Schäuble použil jinými velmi kritizovaný pojem lavina, tak to je přesně to slovo. Lavina. A proti téhle lavině se nebudeme moci bránit jinak než silou, protože jsme se začali bránit příliš pozdě a příliš slabě. Jakkoli to je nepříjemné,“ dodal politolog.

Rozhovor se závěrem stočil i k situaci v českých detenčních zařízeních. V poslední době se v médiích hodně hovoří o Drahonicích. Klienti v tomto zařízení chtějí pro svobodu udělat cokoliv. Padesát z nich drží hladovku, i když některá média přinesla informaci, že ve skutečnosti není příliš dodržována.

Nejčastěji si stěžují na to, že nemají od cizinecké policie dostatek informací. Obávají se převozu do jiné země, než měli v úmyslu. Mnozí z nich jsou překvapeni, že Evropa není taková, jak si ji představovali.

Petr Robejšek tento přístup části běženců příliš nechápe. „Slyším, že všichni utíkají o život a nestačí jim, když přirazí k řeckým břehům. Nestačí jim ani, když se dostanou do České republiky, ale hledají prostě lepší „hotel“. Nebo ty motivy byly jiné, než nám bylo řečeno. Pokud jde o to, že přicházejí ze systému, kde právo neplatí vůbec nebo žádné neexistuje, a teď jsou konfrontováni se systémem, který se snaží právo uplatňovat, může to být pro ně určitý civilizační šok. Ale to ještě neznamená, že mají právo kvůli tomu držet hladovku.“

[ctete]30347[/ctete]