Třetím dnem pokračovaly protesty proti zvolení Donalda Trumpa prezidentem. V Kalifornii dokonce hořely popelnice, frustraci sympatizantů Hillary Clintonové odneslo i několik výloh. Řečeno slovy Miloše Zemana, „pussy riot“ – a ten je slyšet i u nás. Enfant terrible rodiny Stropnických napsal na svém facebookovém profilu: „Vítězství Trumpa je zoufalý pokus o návrat nadvlády bílého muže ve světě, který již bílým mužům nepatří.“

Takhle mimo jsou lidé z novodobého Svazu socialistické mládeže: Ani po volbách v největší svobodné zemi na planetě nepochopili nic. Neboť Stropnický, a s ním jeho soudruzi, tím implicitně dlouhodobě říká, že je lepší se vzdát bez boje a snažit se naučit s budoucím možným protektorem žít. To mi připomíná fotografii těch osmdesáti tisíc Čechů na Staroměstském v roce 1942 na manifestaci Slib věrnosti Říši, kdy chtěla protektorátní vláda ukázat Hitlerovu Německu, že „nesouhlasíme s atentátem na Heydricha a politikou Londýna“.

Takové poraženecké a devótní postoje Stropnického & kumpany, respektive určité části levicových elit, jsou neprozíravé a zároveň odsouzeníhodné. Zvláště v těchto dnech, kdy si připomínáme Den válečných veteránů, všech těch, kteří za tuto zemi, její tisíciletou historii a tradice bojovali a neváhali i položit život.

Na obou stranách politických barikád musí být snad každému jasné, že s bezbřehým multikulturalismem stojíme na pokraji propasti a je potřeba stejně jako pomáhat lidem postiženým válkou, tak se ale i nějakým způsobem bránit.

Připomeňme Stropnickému osud Libanonu v šedesátých letech, křesťanské a liberální demokracie, tehdy „Paříže Orientu“. Levicové lidskoprávní neziskovky tam pomáhaly demonstracemi a politickým lobbingem muslimům získat sociální podporu početným rodinám a větší vliv na směřování státu. Když se to stalo a po příchodu palestinských radikálů okolo Jásira Arafata, muslimové, tehdy už většina, rozpoutali v roce 1975 občanskou válku. A když při masakrech vraždili i ty levičáky, ti se jich ptali: Proč? Vždyť jsme vám pomáhali, demonstrovali za vás… Protože jste jen nevěřící, zněla odpověď muslimů.

Pořád se mluví o tom, že establishment se vzdálil „obyčejnému“ lidu, že vlastně politicky postupuje proti vůli svých občanů. U nás v Evropě, stejně jako za oceánem. Což vládnoucí elity, a to včetně mainstreamových médií, jež jsou součástí oněch politických elit, nehodlají přijmout a pochopit. Proto je dobré si přečíst jeden post voliče Donalda Trumpa, který nyní koluje internetem. Možná je to fake, ale kus velké pravdy v něm je, a to i pro nás. I u nás se tito progresivisté snaží prosazovat zákony, které postupně ukusují z naší svobody pod pofidérní záminkou, že jde o naše dobro.

Vážení demokraté a liberálové,

všiml jsem si, že nejste schopni přijmout skutečnost, že váš kandidát prohrál. Zdá se, že postujete ještě více nenávistně, než kdy dřív, vůči nám, kteří jsme hlasovali pro Trumpa. Jak se to stalo, ptáte se?

Vy jste vytvořili „nás“, když jste napadali naši svobodu projevu.
Vytvořili jste „nás“, když jste napadali naše právo nosit zbraně.
Vytvořili jste „nás“, když jste napadali naši křesťanskou víru.
Vytvořili jste „nás“, když jste nás neustále označovali za rasisty.
Vytvořili jste „nás“, když jste nás neustále označovali za xenofoby.
Vytvořili jste „nás“, když jste tvrdili, ať hlasujeme jako vy nebo ať se ztratíme.
Vytvořili jste „nás“, když jste nás nutili kupovat zdravotní péči a pak nás finančně penalizovali, když jsme to nechtěli.
Vytvořili jste „nás“, když jste napadali naši vlajku.
Vytvořili jste „nás“, když jste zaměňovali práva žen za feminismus.
Vytvořili jste „nás“, když jste změkčovali naše muže.
Vytvořili jste „nás“, když jste změkčovali naše děti.
Vytvořili jste „nás“, když jste napadali a zesměšňovali náš způsob života.
Vytvořili jste „nás“, když jste nechali, aby se vládní progresivní reformy vymkly kontrole.

Tak jsme vznikli „my“ – mlčící většina.

A máme toho dost a promluvili jsme.

A nebylo to kulkami, ale hlasovacími lístky.