Projekt Klinika v žižkovské poliklinice končí. Stát objekt převedl na Správu železničních a dopravních cest. Ta zde hodlá vybudovat kanceláře pro své zaměstnance. Matěj Stropnický to hystericky komentoval na Facebooku, že prý „takhle drží ANO slovo“. Aktivisté objekt odmítají opustit, na sociálních sítích nejviditelnější aktivista Petr Zewllak Vrabec napsal „Boj pokračuje!!!!“ Ovšem podívejme se na genezi celé věci, protože teď to tak trochu vypadá, že stát aktivistům ubližuje. Aneb, jako vždy – všechno je jinak.

S Klinikáři jsem se poprvé potkal v prosinci 2014, když budovu v Jeseniově ulici na Žižkově nelegálně obsadili a přes výzvy policie (!) odmítali opustit. „Všichni se tu sborově modlíme k vlastnictví. To je cesta do pekel, tohle rigidní dodržování zákonů,“ řekla mi tehdy jejich mluvčí Anna Hausnerová. To byla odpověď na otázku, zda je normální obsadit cizí objekt a nerespektovat práva majitele? Zarazilo mě to a tak jsem začal zjišťovat jejich poměry. Klinika je volné sdružení mladých levicových intelektuálů, vedených Arnoštem Novákem z katedry kulturní a sociální ekologie UK. Pro sebe jsem si už tehdy celé toto sdružení rozdělil na podskupiny Zlatá levicová mládež, Nižší úřednický klér a Feministky a feministi z neziskových organizací. Zachraňují celý svět, bezdomovce, lesby, uprchlíky, velryby, Antarktidu a jsou vážně znepokojeni výslechovými metodami CIA vůči muslimským radikálům.

V následné mediální hysterii okolo Kliniky přišli například do DVTV právě Arnošt Novák a publicista Robert Malecký z portálu Hlídacípes.org. „Chápu to správně, že jste se snažili obsadit něco, co vám nepatří?“ zeptal se moderátor Martin Veselovský. „Ano, chápete to správně,“ odvětil vážně Arnošt Novák. „A tak je to správně?“ pokračoval moderátor. „Z našeho pohledu ano.“ Dodal Novák. „Zde se bere základní lidské právo, právo na majetek, a vystavuje se tu do srovnání s jakousi něčí úvahou, za jakých okolností může být prolomitelné,“ pozastavil se Malecký. „(My chceme), aby se o některých věcech začalo diskutovat. Třeba o tom neomezeném právu na vlastnictví. Jestli to neomezené vlastnictví je legitimní. Jestli si vlastník se svým majetkem může dělat, co chce! My si myslíme, že to je špatně,“ řekl na to Novák doslova.

Po několika dnech je nakonec policie donutila budovu polikliniky opustit. Potud, běžný postup, byť šlo o násilné vyklizení a Klinikáři to srovnávali s praktikami StB. Pak se dostavil na následnou demonstraci Andrej Babiš a carským ediktem objekt Klinikářům přislíbil (na toto slovo se odkazuje Matěj Stropnický). Klasika, další možný voličský elektorát, přece? A v podstatě levnější než kobliha, slíbil jim „jen“ státní majetek. Což je mimochodem jeden z průvodních znaků levicových aktivistů. Nepodílí se na tvorbě ekonomického bohatství země, jsou navázáni buď na státní rozpočet, nebo na dotace a granty. Zástupce už mají i ve vládě, Marksovou-Tominovou, Dienstbiera a Pelikána. Ale samozřejmě vědí nejlépe, co je pro nás ostatní dobré. Zároveň ale dodejme, že v rámci osobních vazeb jsou někteří z Kliniky napojeni na radikální Síť revolučních buněk, která několikrát zápalnými láhvemi napadla objekty majitele firmy Řízkárna. Kapitalistu. Ošklivého kapitalistu.

Nicméně, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nejdříve vcelku oprávněně namítal, že nemůže sepsat nájemní smlouvu s jakýmsi obskurním sdružením bez právní subjektivity. Klinikáři si tedy našli bílého koně v podobě neziskovky Kuchařky bez domova. Smlouva byla sepsána na rok. Po vypršení smlouvy na jaře tohoto roku se Klinikáři odmítli vystěhovat a dnes objekt využívají bez jakéhokoliv právního nároku. Mezitím Andrej Babiš ztratil zájem sociální centrum podporovat, možná si uvědomil, že tihle aktivisté by byli schopni mu znárodnit Agrofert.

Poslední vývoj, jak již řečeno výše, ÚZSVM předává objekt SŽDC, dochází k přepisu na katastru nemovitostí. Klinikáři to zpochybňují, že SŽDC nemá vypracovaný projekt a že budova bude dál chátrat. Místo toho, aby tam bylo jejich centrum. Což už je ale jen labutí píseň téhle revolty zlaté levicové mládeže a velká prohra jejich gurua, Matěje Stropnického. A pro nás ostatní, kteří by si nikdy nic takového nedovolili (protože se to nedělá), oddechnutí, že v tomhle státě si ještě právo svou cestu najít umí.

Z reakcí aktivistů:

Petr Zewlakk Vrabec sdílel(a) fotku uživatele Autonomní sociální centrum Klinika.

Tak jo… čeho se to ještě dočkáme? Tisíce prázdných domů, ale ten který ožil a je naplnění smysluplně až na půdu je trnem v oku. Boj pokračuje!!!!

Matěj Stropnický

Tak město Kliniku nezíská, místo kulturního centra v ní budou kancly železničářů SŽDC. Stát vyvinul velké úsilí, aby budovu městu nepředal, a město vyvinulo malé úsilí, aby ji získalo. Na všech stranách jednacího stolu seděli zástupci ANO (městský radní pro majetek, náměstek ředitele SŽDC pro majetek i ředitelka ÚZSVM). Takže asi tak drží ANO slovo.

Z debaty na FB profilu Autonomního sociálního centra Klinika:

Martin Slezáček: Ta budova není vaše, takže je vám prd do toho, jak ji chce majitel využít a na kterou organizaci ji převede.

Ondra Hudec: Martin Slezáček máte dost podivné chápání práva :)

Martin Slezáček: Opravdu? A jak podivné chápání práva mají potom klinikáři? :)