Ekonomický expert Petr Zahradník, analytik a konzultant, specializující se na problematiku Evropské unie, zhodnotil pro Revue FORUM možné dopady probíhající koronavirové pandemie na ekonomiku, a nejen na tu českou. Příliš se toho zatím odhadnout nedá, hlavně proto, že nevíme, jak dlouho bude problém trvat. Ekonom je ale přesvědčen, že připraveni jsme relativně dobře. 

Celý svět očekává nástup ekonomické krize. V čem jsou její kořeny? Jak až je nevyhnutelná a jakou může mít podobu? Máme čekat růst cen a znehodnocení úspor? Může nastat vlna propouštění?  

Kořeny či alespoň spouštěče této krize jsou neekonomické. To je její velké specifikum ve srovnání s mnoha desítkami posledních let. A to, že epidemie působí takovéto ekonomické i systémové škody, tady nebylo ještě delší dobu. Právě s ohledem na její příčiny i zatím neznámý čas trvání je těžké zodpovědět, jak moc je krize nevyhnutelná, či ještě lépe, jak silný její dopad bude. Po měsíci je nepochybné, že nějaký ekonomický dopad přijde. Se vším rizikem informační asymetrie se domnívám, že jeho rozsah nebude řádově větší, než byl dopad poslední finanční krize z let 2008–2009, tedy že případný propad bude v řádu jednotek, nikoliv desítek procent. Bude to především krize prudkého poklesu poptávky, na rozdíl od minulé krize; primárně zatím poptávky domácí, ke které se dříve či později přidá výpadek poptávky zahraniční (v závislosti na tom, jak epidemie zasáhne naše nejvýznamnější trhy). V menší míře budou některá odvětví (řada spotřebních výrobků) čelit nabídkovému šoku, zejména z důvodu výpadku obchodu s Čínou a dalšími asijskými zeměmi. Bude-li se jednat především o poptávkový šok, projevem nebude růst, ale naopak bezprecedentní deflační riziko. Díky němu by se nemělo úsporám alokovaným v tradičních bankovních produktech nic závažného stát. Naopak kapitálové investice zejména do akciových titulů budou příští dva roky procházet značnou volatilitou a investoři by se měli obrnit trpělivostí. Pokud nepreferují likviditu v brzkém období, neměli by být nijak postiženi. Vlna propouštění nepochybně nastává, a zvláště dubnová čísla nebudou vypadat hezky.

REVUE FORUM O BUDOUCNOSTI PO KORONAVIRU. OBJEDNÁVEJTE ZDE

Jak je na takovou turbulenci připravená česká ekonomika a jak náš stát?

Česká ekonomika má v dané situaci nespornou výhodu v tom, že je strukturálně zdravá, nemá žádné významné nerovnováhy a její aktéři se chovají disciplinovaně. V posledních třech letech jsme měli fakticky vyrovnané veřejné finance, máme jednu z nejnižších, navíc stále se snižujících měr veřejného dluhu k HDP v EU, máme zdravý bankovní sektor. Máme tedy vytvořený polštář, který by nás mohl od nějakého drastického projevu následků ochránit. A to podstatně lépe než ve většině zemí EU. 

Myslím, že ani stát zatím neselhal. Zareagoval relativně včas, začal spíše restriktivně a ve společnosti posílil disciplínu a odpovědnost; společnost to bere vážně, což bohužel neplatí pro řadu jiných evropských zemí. Břemeno nákladů, které to řeší, rozdělil mezi veřejný a soukromý sektor, což je též dobře. Kdyby se ukázalo, že erár by měl přidat, má na to možnosti a prostor. Principiálně tedy, myslím, zareagoval dobře. O tom, že na úrovni detailů mohlo být něco jinak, se můžeme bavit poté. Co by si zasluhovalo významně jiný postoj, jsou některá regulační pravidla, jejichž platnost bych rozvolnil (na počátku dubna – pozn. red.). Pokud se lihovarník snaží namísto destilátů vyrábět dezinfekci, která zde zoufale chybí, a buzeruje ho celní či daňový úřad, že porušuje předpis platný v normálních časech, tak je to naprosto neakceptovatelné. Ve větší velkorysosti vůči některým předpisům a v používání zdravého selského rozumu máme mnohdy rezervy.

Co v této souvislosti znamená, že Česká republika nepřijala dosud euro a má stále vlastní měnu? Jak si vlastně stojí koruna? Je její oslabení důkazem o tom, že jde oproti euru o méně stabilní měnu?

Vůbec si zatím netroufám hodnotit, zda mít samostatnou měnu je v této chvíli výhoda. Soudě alespoň podle nynějšího krátkodobého vývoje, tak to tedy rozhodně není pravda, o čemž svědčí robustní kursové oslabení koruny. Na straně druhé, tato krize přinese obrovské náklady a závazky některých členských států, velkých států, které jsou epidemií těžce zasaženy a již před koronavirem se nenacházely v dobré ekonomické kondici (Itálie, Francie, ale i před tím docela slušně se zotavující Španělsko). Ze strany těchto států lze očekávat obrovské částky vydané na nápravu situace, jež ovlivní též měnové prostředí eurozóny. Každopádně se domnívám, že příští doba nebude ani politicky příznivá pro to, abychom o vstupu do eurozóny vážně jednali. Asi bych teď ani neuvažoval o tom, zda je výhodou tam být, nebo ne; rozhodně by konečný verdikt nebyl černobílý. Výzvou je, abychom to rozbouřené moře s osamělou kocábkou jménem česká koruna zdárně překonali.

Jaký vliv má v této situaci na českou ekonomiku její provázanost s evropským trhem?

Ten vliv se projevuje nyní v tom, že evropský trh se scvrkl, a pro nás to znamená dominantní obchodní odbyt. Omezí se vývoz nejen zboží, ale též služeb (cestovní ruch, doprava apod.). Bude to zásadní příspěvek pro další zúžení poptávky po našem zboží. Výhodou snad může být to, že se též omezí dovozy (nejen kvůli restrikcím, ale též oslabenému kursu koruny), a my dostaneme výhodu postavit si některé naše průmyslové kapacity a posílit naši soběstačnost.

Zaujal vás rozhovor? Více v Revue FORUM!