Petros Michopulos (51) vletěl loni do veřejného prostoru jako kometa v roli nelítostného komentátora podcastu Kecy a politika, který připravuje v duu s publicistou Bohumilem Pečinkou. Expert na politický marketing, jenž stál za úspěšnými kampaněmi ČSSD z let 1996 a 1998, v rozhovoru převyprávěl neuvěřitelný uprchlický příběh své řecké rodiny, vzpomínal, kdy Miloš Zeman přestoupil na temnou stranu síly, a vysvětlil, proč by Petr Fiala neměl kandidovat na prezidenta republiky.

Je pravda, že se za vaším jménem skrývá veliké rodinné dobrodružství?
Ale to se skrývá skoro za každým Řekem, jehož uprchlický příběh skončil tady, nebo v jiné zemi tehdejšího východního bloku.

V Československu prý tehdy zakotvilo na dvanáct tisíc Řeků … a všichni se znají.
To je přehnané. Ale je fakt, že velkou část řecké imigrantské menšiny ze severní Moravy znal můj otec, protože se angažoval ve zdejší diaspoře.

Kdy začal příběh Michopulosových?
Nepřeháním, když řeknu, že loni jsme oslavili sto let, co jsme na útěku. Matčina rodinná větev pocházela z „řeckých Sudet“, táhnoucích se podél celého anatolského poloostrova, Tureckem až do Palestiny, kde celé dva tisíce let žilo řecké obyvatelstvo. Matčini předci pocházeli ze severotureckého města Ordu, tam na území, které Římané nikdy nedobyli, žila nejstarší populace Řeků. V roce 1921 byli během řecko-turecké války vyhnáni, velmoci si poprvé ve velkém otestovaly výměnu obyvatel, čili přesun řeckých Turků do Řecka a Turků z balkánského poloostrova do Turecka. Během těch odsunů docházelo k obrovským masakrům. Máma se dědovi s babičkou narodila už v Řecku. Pak přišli Němci, rodina přežila druhou světovou, načež vypukla občanská válka, kde se už Řekové mydlili mezi sebou. Z horských oblastí byly evakuovány ženy a děti, takže když se děda jednoho dne vrátil z města domů, nikoho tam nenašel. Babičku ani děti už nikdy neviděl. Odvezli je lodí do Jugoslávie nebo Albánie, odkud putovaly do střední Evropy. Cestou se rodina rozprchla po východním bloku. Jedna teta zůstala v Polsku, jedna v Rumunsku, máma zůstala s babičkou, protože jí byly jenom dva roky. Všichni se shledali až po letech v Československu…