Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek zveřejnil otevřený dopis advokátovi Tomáši Sokolovi reagující na Sokolovu kritiku Michálkova pozměňovacího návrhu k daňovému řádu prolamujícího advokátní tajemství. V tomto dopise obviňuje Tomáše Sokola ze lži.

Michálek v tomto dopisu uvádí, že jeho pozměňovací návrh nezahrnuje povinnost advokáta sdělovat podrobnosti o rozvodu svého klienta či jeho drogové závislosti, jak tvrdí Tomáš Sokol, ale že se „týká pouze obchodních případů, jako zakládání firem s anonymním vlastníkem a provádění peněžních transakcí, kde se skutečný majitel skrývá za advokátem.“

Pokud se však podíváme na textaci Michálkova pozměňovacího návrhu, zjistíme, že je koncipován zcela jinak, než Jakub Michálek tvrdí. Advokát by totiž musel na vyžádání správce daně poskytnout klientské údaje a dokumenty vždy, když by správce daně dospěl k podezření, že u jeho klienta nedošlo, nebo dokonce v budoucnosti nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500.000 Kč. To je ale formulace tak široká, že se skutečně může týkat i Sokolem zmiňovaných rozvodů a drogových závislostí.

V případě rozvodu totiž často dochází rovněž k vypořádání společného jmění manželů. Takové vypořádání může mít rovněž daňové implikace. Pokud správce daně dospěje k závěru, že advokátův klient v souvislosti s vypořádáním společného jmění manžel nezaplatí daň, musel by mu advokát vydat veškeré údaje související s rozvodem, vypořádáním společného jmění manželů, ale třeba i s bydlením dítěte klienta po rozvodu. Všechny tyto údaje totiž mohou být relevantní například pro stanovení daně z nabytí nemovitých věcí nebo daně z příjmů, kterým je např. i nepeněžní příjem, dosažený i směnou.

Ještě snáze může dospět správce daně k podezření, že u drogově závislého klienta nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti. O nákupu a prodeji drog se obvykle nevede účetnictví a zřejmě neexistuje případ, že by někdo danil příjmy z této činnosti. Podezření z daňového úniku, nebo dokonce z budoucího daňového úniku je tedy nabíledni a advokát by v takovém případě musel vydat údaje a dokumenty týkající se drogové závislosti klienta.

Přijetím Michálkova pozměňovacího návrhu by stavba právního státu přišla o další ze základních stavebních kamenů.  Advokátní tajemství má zajistit garantovanou svobodu klientů svěřit advokátům všechny důvěrné informace v jejich právních záležitostech a zároveň garantovanou jistotu, že jsou tyto informace chráněny před zveřejněním orgánům veřejné správy. To umožňuje klientovi mluvit s advokátem otevřeně a upřímně.

Advokátní tajemství má chránit komunikaci mezi advokátem a klientem, která byla učiněna za účelem získání profesionální právní pomoci, stejně jako lékařské tajemství chrání pacienta před zveřejněním informací o jeho zdravotním stavu při získávání profesionální lékařské pomoci.

Advokátní tajemství je nezbytná součást ústavně zakotvené zásady spravedlivého řízení a práva na obhajobu a právní pomoc. Součástí spravedlivého procesu totiž musí být právo na poradu s advokátem bez obavy, že tyto informace budou získány státem. Bez advokátního tajemství nemůže být spravedlnosti.

Nerespektování advokátního tajemství je rovněž v rozporu s principem, že nikdo není povinen sám sebe obviňovat, který některé právní systémy znaly již ve starověku. Tento princip je obsažen v Listině základních práv a svobod. Nalezneme jej i v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech z roku 1966 a judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Povinnost vydat údaje a dokumenty, které obsahují důvěrné informace, které klient advokátovi sdělil, vlastně znamená, že klient je prostřednictvím advokáta donucen poskytnout správci daně své vlastní informace a tyto klientovy vlastní informace mohou být použity proti němu v rámci daňového řízení. Nerespektování pravidla zákazu sebeobviňování tak porušuje právo na spravedlivý proces.

Prolomení advokátního tajemství by otevřelo Pandořinu skříňku a to, co by se z ní vyvalilo, by rozhodně nebylo nic pěkného. Neexistuje totiž žádný rozdíl mezi důvěrnými informacemi, které klient sdělil advokátovi před žádostí správce daně o vydání a po této žádosti.

V budoucnu se tak můžeme dočkat toho, že advokát bude povinen sdělovat správci daně údaje z jeho porad s klientem v rámci daňového řízení. Konečnou fází pak bude zřejmě povinnost advokáta svědčit před správcem daně proti svému klientovi.

Závěrem je potřeba ještě doporučit poslancům, aby si před tím, než začnou své názorové oponenty obviňovat ze lži, důkladně promysleli dopady a důsledky svých návrhů.