Odstupující předseda Pirátů Ivan Bartoš FOTO: Česká pirátská strana / se souhlasem
FOTO: Česká pirátská strana / se souhlasem
V rozjitřené atmosféře si vládní Piráti připomenou 15. výročí od svého vzniku. O víkendu bude strana hodnotit volby do Evropského parlamentu, ve kterých zůstala za očekáváním a se ziskem 6,20 procenta hlasů ztratila dva z dosavadních tří mandátů. Čeští Piráti jsou nicméně první pirátskou stranou, která usedla do vlády, a zastoupení mají vedle europarlamentu i v české sněmovně, krajských i obecních zastupitelstvech. Je tak nejúspěšnější pirátskou stranou v Evropě. Aktuálně má partaj 1172 členů, kteří mohou rozhodovat o nejvýznamnějších otázkách v celostátním fóru.
Ustavující fórum Pirátů se konalo 28. června 2009 a prvním předsedou byl zvolen člen přípravného výboru Kamil Horký. Toho v říjnu 2009 na prvním celostátním sjezdu strany vystřídal odborník na informatiku Ivan Bartoš, který stojí, s dvěma přestávkami, v čele strany dodnes. „Co mě těší, je, že za těch 15 let to není nějaká strana, která stárne tím, jak členům přibývají roky, ale obnovuje se a přicházejí lidé s novými nápady,“ řekl k blížícímu se výročí Bartoš, který je vicepremiérem v kabinetu Petra Fialy (ODS).
Strana kandidovala již ve volbách do poslanecké sněmovny v květnu 2010, tehdy ale neuspěla a získala jen 0,8 procenta hlasů. Prvním zástupcem Pirátů v českém parlamentu se stal v roce 2012 nestraník Libor Michálek, který byl jako kandidát strany s podporou lidovců a Zelených zvolen senátorem.
Bartoše v čele Pirátů nahradil Černohorský
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 strana získala 4,78 procenta hlasů a těsně neuspěla. Piráti poté podali stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ve které zpochybnila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do europarlamentu. Soud poté rozhodl, že navrhne Ústavnímu soudu zrušení hranice. Vyhověl tak souběžně podanému podnětu Strany zelených.
Ústavní soud ale návrh na zrušení pětiprocentní vstupní klauzule zamítl. Po neúspěchu ve volbách předseda strany a volební lídr Bartoš rezignoval na funkci. V čele strany ho na dva roky nahradil Lukáš Černohorský. Bartoš byl ale předsedou znovu zvolen v dubnu.
V komunálních volbách získali Piráti mandáty poprvé v roce 2014, kdy se mimo jiné prosadili do pražského a brněnského zastupitelstva a získali křeslo starosty v Mariánských Lázních. Průlom znamenal rok 2017, kdy se Piráti dostali do sněmovny a jako třetí nejúspěšnější strana získali 22 mandátů. Po volbách v roce 2018 pak získali i místo pražského primátora, kterým se stal Zdeněk Hřib.
Piráti skončili jen se čtyřmi poslanci
„Na to, že jsme ze začátku byli skutečně lidi, kteří se sešli přes internet a řekli: ‚Hele, nám se nelíbí, jak to tady vedou, pojďme tu politiku dělat jinak.‘, tak si myslím, že je za námi obrovský kus práce,“ hodnotí 15 let strany Bartoš. Zatímco o roku 2017 hovoří jako o velké výhře, ranou byly pro Piráty poslední sněmovní volby v roce 2021, kdy na koaliční kandidátce se Starosty a nezávislými (STAN) kvůli kroužkování voličů přišli o většinu poslanců a aktuálně mají čtyřčlenný poslanecký klub.
„Dodrželi jsme koaliční slib a propagovali Piráty a Starosty na jedné kandidátce, ale nakonec náš koaliční partner vsadil na kartu svých kandidátů, což vedlo k tomu, že Piráti skončili jen se čtyřmi poslanci. Ale já říkám, že vydají za 40,“ prohlásil Bartoš. Strana je součástí Fialova kabinetu a podle Bartoše se jí daří prosazovat své cíle. Zmínil eDoklady, zvýšení rodičovského příspěvku, práce na zřízení dětského ombudsmana, ale i protikorupční legislativu.
Krátce před 15. výročím od svého vzniku Piráti se zabývají tím, že zůstali za očekáváními ve víkendových eurovolbách. Kompletní výsledky voleb do Evropského parlamentu v Česku najdete ZDE.
Na sobotu proto Piráti svolali zasedání republikového výboru, kde by měli výsledky začít analyzovat. Bartoš je tento týden na plánované cestě v USA, na jednání v sídle strany by měl zamířit krátce po návratu do Česka. Volební výbor moravskoslezských Pirátů s ohledem na to navrhl posunout nedělní představení kandidátů do krajských zastupitelstev a senátu, které má být na pražském Výstavišti spojené s oslavou 15. výročí strany.
První Piráti, kteří usedli do vlády
Pirátské strany začaly v Evropě vznikat v polovině prvního desetiletí tohoto století. Tou první byla švédská, která vznikla v roce 2006 a své jméno odvodila od kontroverzního internetového portálu Pirate Bay (Pirátská zátoka), umožňujícího sdílení souborů na internetu. Brzy poté začaly podobné strany vznikat i v dalších zemích.
Jedním z hlavních témat pirátských stran je svoboda na internetu, angažují se také pro omezení dosavadního pojetí autorských práv, která jsou podle nich překážkou volnému šíření hudby, filmů nebo počítačových programů. Nejúspěšnější pirátskou stranou v Evropě je Česká pirátská strana, která byla registrována 17. června 2009.
Založení pirátské strany v Česku bylo podle přípravného výboru reakcí na rozsudek švédského soudu z dubna 2009 v kauze vyhledávacího portálu Pirate Bay, který odsoudil jeho majitele na rok do vězení. Iniciátoři vzniku strany po registraci v roce 2009 se nechali slyšet, že věří, že strana bude mít úspěch jako švédští piráti při volbách do Evropského parlamentu, kdy jejich strana získala sedm procent hlasů a jeden poslanecký mandát.
Pirátská strana se na svém prvním sjezdu profilovala jako středově liberální. Hlavním bodem jejího programu se stalo zajištění práv a občanských svobod v době internetu. Strana mimo jiné uvedla, že by chtěla také reformovat veřejnou správu nebo zajistit revizi autorského práva.
Čeští Piráti tak jsou první pirátskou stranou, která usedla do vlády. Ve současném Fialově kabinetu stranu zastupují tři ministři – vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun. Místopředsedkyní poslanecké sněmovny byla zvolena Olga Richterová, Jakub Michálek je místopředsedou ústavně-právního výboru.
