V minulém volebním období slibovala vládní koalice provést řadu nezbytných reforem: Penzijní, zdravotního pojištění, daňovou a vzdělávací. Zůstalo však jen při slibech a skutek utek. Koalice dokázala důsledně zrušit reformní kroky předchozích vlád, vlastní alternativy však nenabídla. Promarnili jsme tak mnoho let, která mohla naši zemi posunout dopředu.
Oč byla vláda liknavější v reformních krocích, o to byla důslednější v omezování svobod občana, ať již prolamováním jeho soukromí, či limitováním jeho práv. Legislativní úpravy tohoto typu, které minulá vláda prosadila, sepsala TOP 09 do dokumentu „Seznam nesvobody“ a zavázala se prosazovat zrušení nebo korekci jeho jednotlivých bodů.
Proto jsme na minulé schůzi předložili návrh novely přestupkového zákona s cílem zrušit paragraf často uváděný jako „urážka úředníka“. Zdůrazňuji, že vulgarity, výhrůžky či fyzické napadání nejen vůči úředníkům, ale vůči komukoliv, pokládáme za nepřijatelné a tyto excesy musí být trestány. Pamatuje na to paragraf 7 tohoto zákona, který říká, že „fyzická osoba se dopustí přestupku, když jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní, nebo jiným způsobem hrubě urazí“. Podobně chrání zákon každého před výhrůžkami a fyzickým napadáním, v extrémních případech postihuje tuto ochranu právo trestní. Nic z toho jsme samozřejmě zrušit nenavrhovali. Navrhovali jsme vypustit minulou vládou prosazený paragraf 5, který říká, že „fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci“.
Náš návrh narazil především u Pirátů, jejichž poslanec Michálek byl sněmovním zpravodajem. Předkladatel návrhu, poslanec Feri, argumentoval sice precizně, leč marně. Zdůrazňoval, že ochrana před vulgaritami, výhrůžkami či fyzickým napadáním, kterému občas čelí úředníci, zejména útvarů sociální péče, zůstane zachována. Existence paragrafu 5 však poskytuje jednostrannou výhodu úředníkovi proti občanovi formulací natolik „gumovou“, že může být kdykoliv libovolně zneužita. Otázka v diskuzi byla prostá: Má být stát servisem, nebo vrchností? Piráti odpověděli, že vrchností. K jejich stanovisku se přiklonili poslanci KSČM, ANO i SPD, demokratické strany zůstaly v menšině. Občanovi tak dál bude hrozit pokuta za to, že se úředníkovi znelíbil.
To se odehrálo jen krátký čas po tom, co Piráti zaútočili na jinou svobodu. S podporou ministryně financí Schillerové se snažili omezit právo klienta na advokátní tajemství. Argumentovali transparentností a bojem s praním špinavých peněz, ale neříkali pravdu. Legislativa proti praní špinavých peněz je v ČR nad úrovní standardů EU. Ve skutečnosti to byla snaha zmocnit berního úředníka k omezení advokátního tajemství kdykoliv na základě volné a nekontrolovatelné úvahy, „že by někdy v budoucnu nemusela být odvedena daň“.
Ke cti některých poslanců KSČM a ANO je nutno dodat, že tohle bylo už příliš i na ně a návrh nezískal dost hlasů. Zdálo se, že jedno riziko je zažehnáno. Leč pan poslanec Michálek po hlasování pevně prohlásil, že „Piráti to mají v programu a že to stejně jednou prosadí, navzdory všem silám minulosti“. Jsou to silná slova a v zájmu budoucnosti doporučuji brát je vážně.
Nepíši svůj text jako kritiku (nikdo nejsme nositeli jediné pravdy), ale jako pravdivý popis stavu. Piráti jsou velmi svobodomyslní ve vztahu k soukromému duševnímu vlastnictví. Ve vztahu občan – stát však v praktické politice prosazují model, který dává státu do rukou nepřiměřené nástroje ke šmírování, šikanování a zastrašování svých občanů. Nezbývá než to respektovat jako postoj legitimní politické strany. Je ale také nutné, abychom si tohoto postoje byli vědomi a ze všech sil před ním svobodomyslné občany bránili.
Autor je předseda Poslaneckého klubu TOP 09