Pirátská strana zveřejnila sestavu svých lídrů v jednotlivých krajích pro nadcházející sněmovní volby. Je to zajímavý seznam, a to nejenom tím, kdo na něm je a kdo tam naopak schází, ale v neposlední řadě i tím, jakým způsobem vznikal. Piráti se tak na jedné straně stávají etablovaným politickým uskupením, jehož politici a političky už mají jisté zkušenosti a dovednosti, na straně druhé ovšem neztrácí schopnost být v kontaktu se svou členskou základnou. Ta dostává nadstandardní prostor podílet se na tom, jak budou vypadat kandidátní listiny pro volby do dolní komory parlamentu.

Poslanecký klub Pirátů má aktuálně celkem 22 členů a členek. Za pirátské lídry jich v jednotlivých krajích pro blížící se sněmovní volby členská základna zvolila rovných osm. Lukáš Černohorský, který byl svého času i předsedou Pirátské strany a v tomto volebním období na sebe nejvíce upozornil svým působením v čele sněmovní vyšetřovací komise k OKD, se stal lídrem v Moravskoslezském kraji. Byl jím už v minulých sněmovních volbách.

Dalšími poslanci, kteří byli zvoleni krajskými lídry a byli jimi už v roce 2017, jsou Mikuláš Ferjenčík v Pardubickém kraji, Martin Jiránek v Královéhradeckém kraji, místopředseda poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal v Olomouckém kraji, Radek Holomčík v Jihomoravském kraji, Petr Třešňák v Karlovarském kraji a Lukáš Kolařík v Jihočeském kraji. Pak tady máme Františka Elfmarka, který byl zvolený lídrem ve Zlínském kraji, Tomáše Martínka, který se jím stal v Libereckém kraji, a Olgu Richterovou, která toto místo obsadila v Praze.

Zajímavé je, že Richterová se v minulých sněmovních volbách nacházela na kandidátce až na čtvrtém místě (Piráti tehdy v Praze získali celkem pět poslaneckých mandátů). Martínek byl sice trojka, ale díky preferenčním hlasům se do sněmovny probojoval jako jediný Pirát v Libereckém kraji. Elfmark byl dvojka, ovšem rovněž ve Zlínském kraji uspěl jako jediný zásluhou svých preferenčních hlasů.

Když to shrneme, je zjevné, že Piráti z velké části zdůrazňují kontinuitu, kdy převážně sázejí na své současné zástupce v dolní komoře parlamentu, které staví na přední místa svých kandidátek. V první řadě se zdá, že se osvědčili především v očích samotné členské základny Pirátské strany, která si je za lídry zvolila.

Několik nováčků v čele

Pro další působení Pirátů to má samozřejmě nemalý význam – zvlášť pokud se po volbách ocitnou ve vládě, budou potřebovat využívat zkušenosti, které nabrali v poslanecké sněmovně v tomto volebním období a navazovat na to, co tu jejich zástupci odpracovali, jaké návrhy podávali atd. Silná sestava poslanců, která už v dolní komoře jedno volební období strávila, by jim to měla umožnit.

Dále čtěte

Piráti a hnutí STAN chtějí být koalicí pro budoucnost. Na některé otázky ale ještě musí odpovědět

Pirátská strana a hnutí Starostové a nezávislí představily návrh koaliční smlouvy, která upravuje jejich předvolební i povolební spolupráci. Je to…

Mezi lídry ale najdeme i několik nováčků. Ve Středočeském kraji je to zdejší pirátská koordinátorka a místopředsedkyně místního sdružení Pirátů Klára Kocmanová, v Kraji Vysočina farmář a bývalý místostarosta Počítek Milan Daďourek a v Plzeňském kraji pak právník a podnikatel Daniel Kůs, který v loňském roce kandidoval za Piráty do senátu.

V Ústeckém kraji se pirátským lídrem stal Lukáš Blažej, kterého v minulosti za jeho občanské aktivity ocenil Nadační fond proti korupci a který také působí jako zastupitel v Ústí nad Labem. V minulých sněmovních volbách z této čtveřice jediný Blažej za Piráty kandidoval, a to z 26. místa v Ústeckém kraji.

Za zmínku stojí to, že Kocmanová v hlasování mimo jiné porazila současného poslance Františka Kopřivu, který se rovněž ucházel o pozici lídra ve Středočeském kraji (v roce 2017 se nacházel na třetí příčce, jedničkou tehdy byl předseda Pirátů Ivan Bartoš). Daďourek pro změnu v pirátských krajských primárkách překonal poslance Jana Pošváře. Ten byl přitom v předchozích volbách na Vysočině na prvním místě kandidátky.

Přiblížení se tradičním stranám

Šéf Pirátské strany Bartoš k výsledům hlasování dodal: „Volba lídrů Pirátů na krajské kandidátky vzbudila velký zájem členské základny. Dokazuje to přes 700 hlasujících, kteří představují více než 70 % členů Pirátské strany. Děkuji všem kandidátům, kteří se volby zúčastnili, a gratuluji těm, kteří získali důvěru a byli zvoleni do čela pirátských tandemů na kandidátkách. Čeká nás náročné předvolební období a zároveň nás čeká stranické hlasování o koalici s hnutím STAN a tedy i možné společné povolební tažení.“

To je samozřejmě hodně důležitá věc, protože pirátská členská základna si sice v krajských primárkách zvolila své lídry, ale jestliže Piráti a hnutí STAN nakonec vytvoří koalici pro sněmovní volby, Pirátská strana bude mít jedničku na společné kandidátní listině jen v deseti volebních krajích. Výše zmínění lídři tak nebudou v čele kandidátky v Olomouckém, Libereckém, Plzeňském a Středočeském kraji.

Na druhé straně v Praze a v Ústeckém kraji by Piráti měli i dvojku a v Moravskoslezském kraji by obsadili dokonce hned první tři místa na kandidátní listině. Pokud by vznikla koalice Pirátské strany a Starostů a nezávislých, v Ústeckém kraji by ale stejně zdejší pirátský lídr Lukáš Blažej jedničkou na kandidátce nebyl, protože, jak se uvádí v Pirátských listech: „V případě, že bude členskou základnou Pirátů a hnutím STAN schválen koaliční projekt, stane se ovšem Lukáš Blažej druhým na kandidátní listině, a to za celorepublikovým lídrem Ivanem Bartošem. Ten si pro svou kandidaturu vybral právě Ústecký kraj.“

Další výrazná pirátská postava – předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který vedl kandidátku Pirátské strany v Praze v minulých volbách do dolní komory – se pak uchází o místo dvojky na pražské kandidátní listině za Olgou Richterovou. Právě ona ho na toto místo nominovala.

Pirátský přístup ke kandidátkám je inspirativní v tom, že se jim jednak daří dát svým členům velký vliv na sestavování kandidátek – a nejde jen o zmíněné lídry, ale členská základna hlasuje i o dalších místech na kandidátních listinách, přitom si však Piráti očividně uvědomují to, jak důležitá je institucionální pamět a že by bylo nanejvýš kontraproduktivní, kdyby většinu svých současných poslanců vyměnili za nové.

Právě tímto rysem se Piráti posouvají směrem k tradičním stranám. Přitom si ovšem stále uchovávají to, na čem vznikli. Otázka je, jak se budou vyvíjet dál a zda to může fungovat i ve chvíli, kdy se pirátského hlasování neúčastní 700 hlasujících, kteří tvoří 70 % členů, ale mnohonásobně více. A také až se třeba ocitnou pod výrazně větším tlakem po případném vstupu do vlády. To vše se teprve ukáže.