Koalice Pirátů a Starostů tento týden zveřejnila své kandidáty a kandidátky do svého případného vládního týmu. Je to celkem 43 expertů, jak zdůraznil předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. Najdeme mezi nimi osobnosti známé i spíše neznámé, na první pohled ovšem zarazí jejich velké množství. Má vůbec smysl představovat takový zástup lidí, z nichž v případě sestavování vlády získá ministerské funkce jen málokdo? Navíc se může stát, že v budoucím koaličním kabinetu bude zasedat třeba i šest různých politických uskupení, takže ministrem či ministryní se skutečně stane jen několik málo expertů z představené hordy.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš celou ideu vládního týmu představil takto: „Demokratickým procesem jsme zvolili partu nejlepších expertů pro řízení této země, kteří hodlají realizovat náš koaliční program a kteří dokáží naši zemi dostat z hluboké zdravotní, ekonomické a sociální krize. Této zemi zoufale chybí kvalitní experti, kteří by ji dokázali posunout kupředu a vrátili lidem perspektivní budoucnost, již si každý jednotlivý občan zaslouží. Věřím, že my tyto odborníky, kteří navíc vedou či působí v našich expertních týmech, máme,“ uvedl Bartoš, který je kandidátem koalice Pirátské strany a Starostů a nezávislých na premiéra.
Nelze si nevšimnout, jak velký důraz klade šéf Pirátů na odbornost a na to, že ve vládním týmu této koalice je to expert vedle experta. Nelze se tomu příliš divit. Poté, co předvedla vláda Andreje Babiše během pandemie, je po kompetentních odbornících celkem poptávka. Skutečně je pravda, že v uplynulém více než roce se ukázalo, jak to vypadá, když členům vlády kompetence chybí, nemají kolem sebe potřebné experty, případně jim nenaslouchají.
Koalice Pirátské strany a hnutí STAN se hodně usilovně snaží o to, aby bylo vidět, že pokud budou vládnout, jejich problémem to rozhodně nebude. Naopak. Proto nakonec koalice vyzdvihuje i to, jakým způsobem probíhal výběr expertů do jejího vládního týmu: Trval prý několik měsíců, během kterých byly ověřovány kompetence i zkušenosti jednotlivých kandidátů.
Klíčové bylo, aby „měli nominanti co nabídnout českým občanům a dokázali se účinně zasazovat o rozvoj země, daných resortů a plnění programových vizí koalice“. Nominace byly stvrzeny demokratickými procesy Pirátů a Starostů a následně přijaty koaliční radou. Celé to zní jako opravdu velmi tvrdé a náročné výběrové řízení, ve kterém uspějí jenom ti nejlepší.
Ivan Bartoš k vládnímu týmu dále dodal: „Koaličních nominantů je přes čtyři desítky a z jejich řad by neměli vzejít v případě volebního úspěchu jen případní ministři, ale například i náměstci či odborní poradci jednotlivých sekcí resortů a podobně, pokud v budoucnu naše koalice daný resort bude řídit. Nelze opakovat chyby současné vládní garnitury, která střídá své představitele jak na běžícím páse, chybí jí experti s dobrým zázemím, kteří by s ní chtěli být ještě spojováni, a která zcela selhává v řízení naší země. Piráti a Starostové chtějí být pro voliče navíc maximálně čitelní, i proto občanům ještě před volbami představujeme náš tým, který vrátí zemi budoucnost.“
Transparentní stínové vlády
Podle Bartoše se vládní tým koalice Pirátů a hnutí STAN bude v příštích měsících dokonce ještě dále rozrůstat. Vysvětlení koaličního kandidáta na premiéra, jak to s vládním týmem myslí, nepostrádá logiku a své opodstatnění. Přesto se nelze ubránit pocitu, že množství 43 expertů, které není konečné, při veškeré snaze o maximální čitelnost nakonec působí poněkud netransparentně, protože, pokud se u některých resortů vyskytuje hned několik jmen, není zcela jasné, kdo je tím nejvážnějším kandidátem na ministra a kdo spíše nominantem na post náměstka či odborného poradce.
V případě stínových vlád, které byly sestavovány v minulosti, bylo hned zřejmé, kdo je hlavním kandidátem dané partaje do čela toho či onoho resortu. Co se týče koalice Pirátské strany a Starostů a nezávislých, v tomto ohledu ale spíše tápeme a můžeme se jen dohadovat, jak to vlastně je.
Zajímavé jsou pak také velké rozdíly v počtu členů vládního týmu u jednotlivých resortů. U některých najdeme jenom jedno jméno, u jiných třeba i pět osob. Je to případ i školství, mládeže a tělovýchovy, kde figuruje právě pětice kandidátů (v abecedním pořadí) od pirátského poslance Lukáše Bartoně, přes senátora a bývalého rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka a poslance za hnutí STAN Petra Gazdíka až po náměstkyni primátora pro školství a sport v Ostravě Andreu Hoffmannovou a člena Rady hlavního města Prahy pro oblast školství, sportu a podpory podnikání Víta Šimrala.
Namísto toho u financí je o poznání menší tlačenice – tam má koalice zatím pouze dva kandidáty do vládního týmu náměstka hejtmanky Středočeského kraje pro oblast financí a starostu Dolních Břežan Věslava Michalika a senátora a experta v oblasti finančního řízení a auditu Lukáše Wagenknechta. U obrany se vyskytuje dokonce jenom jedno jméno – předsedy poslaneckého klubu hnutí STAN Jana Farského, který je od roku 2010 členem Parlamentního shromáždění NATO.
Různé počty expertů u jednotlivých rezortů
Za zmínku pak stojí také jeden kandidát, kterého najdeme u resortu práce a sociálních věcí. Kromě poslankyně a 1. místopředsedkyně Pirátské strany Olgy Richterové a poslankyně za Starosty Věry Kolářové se zde objevuje i senátor a někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Ten je zřejmě expertem na danou oblast, protože je místopředsedou senátního výboru pro sociální politiku.
Pět jmen se vyskytuje rovněž u kultury. V případě životního prostředí jsou to potom čtyři kandidáti a kandidátky. Naproti tomu u zahraničí figurují pouze dvě osoby, které nepatří zrovna k nejvýraznějším nominantům: pirátský poslanec Jan Lipavský a diplomat a bývalý primátor Hradce Králové Martin Dvořák. Na vnitro jsou to také dvě jména – kromě poslance za Piráty Lukáše Kolaříka předseda hnutí STAN a poslanec a bývalý starosta Kolína Vít Rakušan.
Nakonec je celkem užitečné vidět, na jaké resorty má koalice hodně expertů a kde se jim jich naopak zase tolik nedostává. Kromě toho, když se nad tím zamyslíme, dá se podle osob kandidátů a kandidátek pro jednotlivé resorty celkem dobře odhadnout, o jaké ministerské posty má koalice opravdu velký zájem a kde spíše počítá s tím, že dané ministerstvo bude mít její koaliční partner.
Kromě premiéra chce určitě post ministra vnitra, resort spravedlnosti, sociálních věcí, financí, informatiky a možná i obrany a průmyslu a obchodu (zde figuruje výrazná postava bývalého hejtmana Plzeňského kraje a sociálního demokrata Josefa Bernarda). Počet osob i konkrétní jména u školství by mohly nasvědčovat tomu, že koalice stojí rovněž o tento resort, ale stejně jako u životního prostředí spíše hrozí, že ho v případě potřeby přenechá svým koaličním partnerům. Potíž samozřejmě spočívá v tom, že situace je nejistá a kdoví, jak to celé po volbách bude.