Odstupující předseda Pirátů Ivan Bartoš FOTO: Česká pirátská strana / se souhlasem
FOTO: Česká pirátská strana / se souhlasem
KOMENTÁŘ / Konflikt Pirátské strany s Občanskou demokratickou stranou je mezníkem v dosud neobyčejně stabilním fungování vlády Petra Fialy. Vyhození padlého lídra Pirátů Ivana Bartoše pro neschopnost vyřešit digitalizaci stavebního řízení vedlo u této podivné strany k zuřivé a iracionální reakci. Pirátská strana se projevila jako ukřivděná sekta, kterou prý někdo zákeřně podrazil.
Jenže nešlo o žádný blesk z čistého nebe. Bartoš byl partnery v pětikoalici opakovaně konfrontován se zásadními nedostatky ve svém klíčovém projektu. Nedokázal si to ale připustit a vyvodit důsledky. Místo toho začali Piráti vznášet nové a nepřijatelné požadavky a tlačili na další rozdávání z veřejných peněz. Bylo tím už jasné, že musí dojít ke střetu. Premiér začal jednat, neboť by další tolerance vůči Bartošově neschopnosti a pirátskému nátlaku mohla rozložit vládu.
Současný kabinet vznikl jako široké spojenectví demokratických stran po krajně nestandardním stylu vládnutí Andreje Babiše s Milošem Zemanem. To zavleklo Českou republiku do stavu permanentní krize, konfliktu zájmů a nadvlády soukromého holdingu, který patřil přímo premiérovi. Strany se společně zavázaly, že z tohoto stavu zemi vyvedou.
To se bohužel povedlo jen částečně. Jednak kvůli zcela bezprecedentní energetické krizi, kterou způsobila ruská agrese na Ukrajině, a dramatické inflaci, kterou eskalovala v závěru svého mandátu právě Babišova vláda. Pak se ale také spousta věcí Fialově vládě při nápravě poměrů nepovedla i proto, že se do důsledné deagrofertizace země stranám nechtělo.
Piráti proti oligarchizaci země vystupovali již dlouhá léta, a proto je škoda, že tato spolupráce končí. Nicméně tu bylo příliš mnoho oblastí, v nichž si se středopravicovými stranami nerozuměli. Samotným Pirátům muselo být už ve vládě těsno a neúspěch v evropských i v krajských volbách logicky přispěl k jejich nervozitě. Navíc dobře věděli, že Fialova vláda disponuje parlamentní většinou i bez nich.
Rozvod Pirátů s dalšími vládními stranami by se dal označit za pochopitelný a logický. Jenže v Pirátské straně převládla atmosféra zhrzenosti a křivdy. Zatímco mohli v klidu zvážit, zda nabídnou premiérovi Bartošova následníka na post ministra pro místní rozvoj, nebo zvolí transparentní rozchod, vymysleli si blud o tom, že byli z koalice vyhozeni a že se SPOLU (trojkoalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) po odstranění Pirátů vydává na cestu k vládní spolupráci s Andrejem Babišem.
Svému hysterickému vystoupení před novináři pak dali název „Tisková konference k vyhození Pirátů z vlády“. Bartoš tak fakticky vyhlásil dosavadním koaličním partnerům ve SPOLU válku, Piráti vykreslili vládu jako hnízdo klientelismu a oligarchického vlivu byznysmenů Tykače a Křetínského a pokusili se strhnout s sebou STAN, čímž by způsobili pád vlády a předčasné volby.
Piráti mají za sebou i lepší chvíle. Jakkoli jsou odlišní od stran pravého středu, tak se často chovali ve spolupráci konstruktivně. Nelze také zapomenout, jak v éře babišistánu vystupovali v Evropském parlamentu i na české scéně velmi důsledně proti nadvládě Agrofertu, za dodržování demokratických pravidel a za svobodu médií. Je jasné, že toto dlouhodobé spojenectví s ostatními demokraty nyní skončilo.
Neznamená to, že na světlé stránky Pirátů hned zapomeneme. A je srozumitelné, že jim už koaliční vláda před jejich voliči nevyhovuje. Ale styl, kterým se nyní projevují, je naprosto nedůstojný a trapný.
Náhle, po premiérově oznámení ohledně odvolání Ivana Bartoše, objevili, jak je ODS vlastně nemorální a jak podléhá oligarchům. Piráti museli chudáci v té vládě asi velmi morálně trpět. Jenom z toho také plyne, že by ve vládě klidně „trpěli“ dál, kdyby premiér Fiala Bartoše nevyhodil. To by ten klientelismus a oligarchizaci ještě pár měsíců skousli.
Je to směšné chování.
Piráti podsouvají Fialově ODS, že inklinuje k Babišovi a předstírají, jak je ódeesáci vyštvali z vlády proto, že se jim „dívali pod prsty“. Za kritikou zbabrané digitalizace pak vykreslují temné byznysové zájmy. Je to otřesný a hloupý kýč, na který snad může skočit jenom Martin Fendrych v Aktuálně.
Jistě, fungující digitalizace stavebního řízení je skutečně „byznysovým zájmem“, a také občanským zájmem nás všech. A je to zájem zcela legitimní.
Když tedy Piráti chtějí vsadit na antikorupční notu, která už jednou skoro zlikvidovala parlamentní demokracii, tak ať nepodsouvají nikomu babišismus. Tohle je totiž ten pravý a ryzí babišismus: Neustálé špinění a difamace konkurentů pod záminkou očisty od neřádů. Je to politika falešných svaťoušků.
Není překvapivé, že se racionální ministr zahraničí Jan Lipavský v takové situaci od své strany distancoval. Neprojevil touhu odcházet z vlády, a když bude podávat demisi, tak to chce spojit i s vystoupením ze strany. Prezident tuto demisi nemusí přijmout, takže uvidíme.
Co bude s Piráty dál, je těžké předvídat. Politická scéna ale potřebuje demokratickou a moderní levicovou stranu. Docela jinou levicovou stranu, než byla obstarožní a venkovská sociální demokracie, jejíž roli převzalo Babišovo ANO. Jestli na tuto roli ale Piráti mentálně stačí, to nevíme. Jejich ideové kořeny je mnohem spíše tlačí do role věčně pubertálních rebelů. Kdysi to mohlo mít své kouzlo. Jenže když někdo stárne a přitom zamrzne v pubertě, tak v tom už nic roztomilého není.
Tak hodně štěstí, Piráti!
