Rozhodně jsem to nemyslela tak, že ho respektuji za jeho názory nebo jako nějakou osobnost, říká trojka na pirátské kandidátce do europarlamentu Zuzana Klusová ke svému výroku o lídrovi Přísahy a Motoristů sobě Filipu Turkovi. O něm na sociální síti v souvislosti s televizní debatou napsala, že má její respekt. Zastupitelka Moravskoslezského kraje a karvinská rodačka v rozhovoru pro deník FORUM 24 hodnotí také atmosféru u Pirátů, kterou označila za napjatou. Popisuje také svůj konflikt se současnými pirátskými europoslanci nebo případné cesty z Karviné do Bruselu.
Jaká je atmosféra u Pirátů už opravdu jen pár dní před volbami?
Musím říct, že v mém úzkém týmu v Moravskoslezském kraji máme super lidi, tam je dobrá atmosféra. Na druhou stranu, uvnitř strany napětí je. Řeší se i to, jestli někteří kandidáti neporušují etický kodex. Jde o to, že my nejsme zastánci osobních kampaní, kroužkování a jsou otazníky, jestli to všichni dělají tak, jak by měli. Myslím si, že se to bude zřejmě řešit po volbách.
Na druhou stranu se současnými europoslanci vycházím dobře, víceméně se snažíme spíše nějak poznat, protože do začátku volební kampaně jsme spolu moc nespolupracovali. Pro mě je to všechno nové, někdy se cítím trochu mimo „hlavní proudění“ a v podstatě ve znevýhodněné pozici. Proto se snažím dělat maximum, aby to klaplo. Ale je to těžké, to nepopírám. Někteří v europarlamentu fungují pět let, mají týmy, podporu. Nicméně teď mě podpořil Honza Lipavský, Ivan Bartoš, Zdeněk Hřib, pozvali mě, pomohli mi udělat videa. Takže zase nemůžu říct, že bych se cítila nějak odstrčená, ale některé věci tam asi úplně fér nebyly.
Vzpomínám si, když jste na konci loňského roku mluvila o tom, že na vás při návštěvě Bruselu kolegové Mikuláš Peksa a Marcel Kolaja tlačili, abyste položila svou kandidaturu, protože to podle nich může poškodit stranu a jejich šance…
Konflikt, který jsme měli, se týkal toho, že kandiduji zároveň do europarlamentu a zároveň na kraj (Zuzana Klusová je lídryní kandidátky pro letošní krajské volby v Moravskoslezském kraji, pozn. red.). Oni říkali, že to může být vnímáno negativně, že se na to budou lidé ptát a my na to nebudeme mít co říct. Myslím si, že se to nakonec ukázalo jako naprosto lichá obava. Tehdy jsem se rozčílila správně. Já jsem řekla jasně, jak budu postupovat. Pokud se dostanu do europarlamentu, odstoupím z místa lídryně krajské kandidátky.
Není hlavní důvod kritiky spíše to, že současný europoslanec Mikuláš Peksa je na kandidátce až čtvrtý, to znamená za vámi, a možnost obhajoby mandátu se mu dost vzdaluje?
Nervózní jsou téměř všichni. Průzkumy nám teď přisuzují někde mezi 9 až 12 procenty, což jsou dva až tři mandáty. Abychom získali čtyři europoslance, muselo by to být velké překvapení. Na druhou stranu musím říct, že se ke mně od toho konfliktu Mikuláš chová hezky, necítím z jeho strany nějaké velké ústrky. Jak říkám, dělám, co můžu. Doufám, že uděláme co nejlepší výsledek.
Zmínila jste volební průzkumy, jaký bude pro Piráty dobrý výsledek? Podle posledního průzkumu agentury STEM/MARK pro CNN Prima News byste získali jen 9,4 procenta, což by znamenalo dva mandáty.
Pod 10 procent už bych vnímala, že se to moc nepovedlo.
Podle průzkumu, o kterém jsem mluvil, by Starostové získali o mandát více než Piráti. Proč by měli lidé volit vás, a ne hnutí STAN v čele s Danuší Nerudovou?
Opakujeme to do omrzení, takže to možná už bude znít jako klišé. Pro mě je rozdíl v autenticitě. Opravdu v tom, že my v podstatě 15 let říkáme to stejné, děláme liberální politiku, šli jsme do v Česku nepříjemných liberálních témat. STAN byl vždy trochu amorfní. Vnímala jsem velký rozdíl mezi tím, jaké jsem znala skutečné starosty obcí, kteří STAN spoluzakládali, a tím, jak se strana prezentovala na celostátní úrovni. Reální starostové byli daleko více konzervativní a k liberálnímu, velmi proevropskému směru vůbec neměli blízko. Proto je tam podle mě pořád nějaký rozpor a nepůsobí to autenticky.
Vozit věci v dieselové dodávce nepovažuji za žádný skandální čin. To, že se zajímáte o ekologii a razíte čisté technologie, přeci neznamená, že jíte kořínky a děláte úplně všechno dokonale ekologicky.
Je důležité říct, že Piráti by nikdy nevytáhli někoho zvenčí a nedosadili ho na čelo kandidátky. U nás jsou to lidé, kteří jsou ve straně roky. Já jsem vstoupila před 12 lety a teď poprvé kandiduji na takovou funkci, jako je europoslankyně. Na kandidátku dáváme prověřené lidi, kteří dlouhodobě pracovali pro stranu, většinou zadarmo. Víme, že zastávají a hájí naše hodnoty, jsou autentičtí.
Krok Starostů s Danuší Nerudovou vypadal na první pohled geniálně. Měla obrovskou výhodu z prezidentské kampaně, kde nasbírala spoustu popularity. Ale vždy narazíte na mantinel v momentě, kdy jde do tuhého, kdy dojde na debaty a vy tam máte člověka zvenčí. Podle mě jde z toho hodně poznat, že nemá ve straně takovou pozici odpracovanou. Příkladem může být komunální politika. Když vezmete například ředitele školy, který není součástí vaší strany, ale víte, že přinese hlasy. Nicméně po volbách s vámi třeba vůbec nemusí spolupracovat, nedokážete se na mnoha tématech vůbec shodnout, protože zjistíte, že má na polovinu z nich úplně jiný názor, jen jste o tom nevěděli.
Piráti opravdu dodržují, že se roste odspoda. Až člověk dokáže, že umí pracovat a zastávat naše hodnoty, má šanci v primárkách uspět. Navíc u nás volí všichni členové, takže si nikdo nemůže nainstalovat svého „koníka“ jako v jiných stranách.
Vy jste při startu volební kampaně na pražské Štvanici představili elektrickou dodávku v růžové barvě, se kterou teď objíždíte Česko. Ale jak zveřejnil influencer Jan Špaček, druhou dodávku máte na naftu. Následně jste argumentovali, že prý na další elektroauto nemáte peníze. Není to pokrytecké?
My s tou dodávkou ale jezdíme přiznaně celou dobu, je normálně polepená. Dvě dodávky máme proto, abychom stihli objet více měst. Jednu elektrickou, kterou si půjčují kandidáti a přesouvají se s ní v rámci kampaně, a druhou, která jezdí na jiná místa a je v ní různé „haraburdí“. Nepřišlo ním logické pořizovat si další auto. Nebrali jsme to až tak ideologicky, jak to popsal pan Špaček. Navíc ta dodávka stála na Štvanici hned u vchodu, nebyla schovaná někde v křoví, jak to skoro vyznívalo.
Normálně a racionálně jsme řekli, že chceme podporovat elektromobilitu. Ale vozit věci v dieselové dodávce nepovažuji za žádný skandální čin. To, že se zajímáte o ekologii a razíte čisté technologie, přeci neznamená, že jíte kořínky a děláte úplně všechno dokonale ekologicky. Vždy musíme poměřovat nějakou efektivitu. Razit elektromobilitu vůbec neznamená plivat na cokoli, co není elektromobil. Ono se to spíše děje úplně opačně. Lidé, kteří mají „spalováky“, plivou na elektromobily. Ale nemyslím si, že jsme někdy uráželi lidi, protože jezdí ve starém dieselu. Koneckonců, já mám také staré auto.
Pokud jde o ekologii, velkou kritiku jste na sociální síti sklidila i vy, když jste napsala, že se neodstěhujete do Bruselu, ale zůstanete v Karviné. „Já se neodstěhuju. Jsem tu doma. Brusel – Katovice či Krakov jde otočit i za den. Bude to boj, ale ten plán je pomoci Karvinsku, ne sobě,“ abych citoval vaše slova. To úplně nevypadá na snižování uhlíkové stopy… Naopak to zní, že budete létat každý den.
Dostala jsem otázku, jak chci pomáhat Karvinsku, když se odstěhuju do Bruselu. Na to jsem reagovala tak – a říkám to transparentně od začátku – že já se odstěhovat nechci. Ověřovala jsem to u stávajících europoslanců a oni prakticky také dojíždějí. To není vůbec tak, že těch jednadvacet europoslanců bydlí v Bruselu. Navíc vlastně mají povinnost trávit čtvrtý týden v regionu a naprostá většina z nich pendluje tam a zpátky. Mně by absolutně nedávalo smysl tvrdit, že bojuju za Karvinou, a pak vypadnout do Bruselu. Podle mě každý takový člověk musí ztratit kontakt s těmi lidmi a já jsem jim slíbila, že tam jdu kvůli nim. Můj cíl je využít kompetence, hlas, který budu mít, abych pomohla svojí srdcovce, tomu regionu. Takže jsem logicky argumentovala, že budu dojíždět tak, jako to dělá valná většina ostatních europoslanců, a že z Karviné mám blízko do polských Katovic nebo do Krakova, blíže než na letiště do Prahy.
Pokud budou mladí lidé volit lidi, jako je Filip Turek, tak to je pro nás liberály rozhodně problém.
Jsem velká propagátorka rychlovlaků, takže až budou, slibuji, že budu využívat je. Ale teď je cesta do Bruselu vlakem nereálná. Je finančně extrémně náročná a trvá mnoho hodin. Pokud neexistuje ekologická alternativa, tak ano, budu létat. Nechápu, co je na tom tak skandálního. Dělají to všichni, pěšky do Bruselu nezajdu.
Ještě zůstanu u vašich příspěvků na sociálních sítích. V pátek jste napsala, že lídr Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek má váš respekt. „Duel s Filipem Turkem byla moje televizní premiéra v eurokampani. Nikdo tam tehdy nechtěl. Je to tvrdý soupeř. Má můj respekt. Byť máme zcela opačné názory. To, co se děje teď, je vtipné… paní Danuše Nerudová to totiž xkrát odmítla. A upřímně, myslím, že měla důvod,“ abych opět citoval přesně vaše slova. Bylo to šťastné, vzhledem k názorům pana Turka?
Bylo to o tom, že Danuše Nerudová pana Turka vyzvala na duel a já jsem chtěla upozornit na fakt, že moje televizní premiéra byla debata na CNN Prima News právě s ním. Všichni mě od toho odrazovali a on sám mi řekl, že přede mnou to asi sedm lidí odmítlo, včetně paní Nerudové. Chtěla jsem na tom ilustrovat rozdíl, že autentický politik, který to myslí vážně, na to nepotřebuje několik měsíců příprav. Já jsem do toho šla i s tím rizikem, bez nějaké velké přípravy. Věděla jsem, že jdu proti těžkému soupeři, upřímně jsem se toho bála. Studovala jsem si jeho projev, viděla jsem, že je jako rétor velmi schopný, že – byť manipulativně – umí dobře pracovat s fakty, je velmi přesvědčivý. Věděla jsem ale, že se tomu přeci nemůžu vyhýbat, protože je to ideový protivník, kterého prostě přece musím dokázat minimálně ustát, protože věřím tomu, že říká nesmysly.
Ten příspěvek rozhodně nebyl myšlen tak, že ho respektuji za jeho názory nebo jako nějakou osobnost. Když řeknu, že je někdo dobrý rétor, tak říkám, že je dobrý rétor. Objektivně je třeba také říct, že kampaň vedl dobře. Ať už si o něm myslím cokoliv. Reálně je třeba si přiznat, že oslovil mladé lidi asi daleko více než my. Měli bychom se podívat, čím to dokázal, a snažit se to nějakým způsobem změnit. Pokud budou mladí lidé volit lidi, jako je Filip Turek, tak to je pro nás liberály rozhodně problém.
S čím jdete do europarlamentu?
Už v momentě, kdy jsem se rozhodla kandidovat, jsem věděla, že chci být ve Výboru pro regionální rozvoj. Už jsme k tomu měli nějaké porady, protože vyjednávání se rozběhne záhy po zvolení. Když se samozřejmě nedostanu, tak nic, ale když se dostanu, tak už musíme mít nějakou představu, co budeme v europarlamentu dělat. Zasedání Výboru pro regionální rozvoj už jsem byla součástí online, setkala jsem se i s advisorkou od nás z GREENS/EFA (Frakce Zelených/Evropské svobodné aliance v Evropském parlamentu, jejíž součástí jsou čeští europoslanci za Piráty, pozn. red.), se kterou jsme se bavily o agendě Operačního programu Spravedlivá transformace (Program zaměřený na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. V České republice se to týká Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje, pozn. red.), který zmíněný výbor – stejně jako program INTERREG a některé další programy pro regionální rozvoj – spravuje. O Výbor pro regionální rozvoj nemají europoslanci moc zájem, takže je reálná šance, že pokud budu zvolena, tak se jeho členkou stanu. Navíc řada současných členů už v letošních volbách do europarlamentu nekandiduje.
Takže to je pro mě primární. Jako druhý výbor bych si ráda vzala dopravu, kde bych mohla akcentovat dořešení páteřní sítě TEN-T (Politika transevropské dopravní sítě, která má za cíl zajišťovat dopravní infrastrukturu nezbytnou pro řádné fungování vnitřního trhu a dosažení dlouhodobých strategických cílů EU zejména v oblasti konkurenceschopnosti. Má rovněž pomoci zabezpečit dostupnost a posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost, pozn. red.), aby byla Evropa včetně Česka dobře propojená a investice šly správným směrem. To je druhá priorita, případně pak samozřejmě výbor ENVI (Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, pozn. red.).
Dívala jsem se na výbory, které by souvisely s rozvojem mého regionu a s ochodem od uhlí, abych mohla reálně přinášet zkušenosti do Evropy a zase zpátky. Ovlivňovat, jak to u nás je, protože Česko funguje jako nějaké kolečko, kdy lidé u nás tvrdí, že Brusel něco špatně nastavil, a proto jsme to museli takto udělat… V Bruselu zase tvrdí, že jsme to po nich takto chtěli my.