Pirátské čluny přistály u břehů krajské politiky. To je pro ně výhoda: Budou vidět. Je to i nevýhoda: Budou vidět. Zatím si to mohli vyzkoušet v Praze a teď se na ně upře pozornost i v krajích.
Piráti jsou jednou z odpovědí na touhu českého voliče po nových stranách. Zatím to dopadlo většinou dost bídně. Dlouho stačilo, že někdo vytáhl transparent, že jde do boje s hnilobou korupce. Pak se ukázalo, že se nic moc neděje. Věci veřejné Víta Bárty byly klasickým podnikem tohoto typu. Nakonec ale uspělo Babišovo ANO a Piráti. ANO ale není klasická strana, ale účelový podnik a faktické vlastnictví jednoho podnikavce. Kdyby nebyly palivem tohoto vehiklu peníze poněkud pochybného původu, tak by to předseda s výraznými psychopatickými rysy tak vysoko v politice nedotáhl. Nezapomeňme ostatně také na použité metody, ale o tom už vyšly celé knihy, tak to není třeba podrobně rozebírat.
Piráti jsou jiný případ. Jejich malůvky na volebním autobuse ukazovaly (s heslem „Pusťte nás na ně“) postavičky zloduchů s příslušnými nápisy: Čapí hnízdo. Kauza Rath sedmička. OKD. Hazard – Padáky pro vojáky. Kauza Nagyová a zneužití rozvědky. Jedno namalované sedadlo bylo volné: „Nějaký lump třeba z vašeho města?“
Kdo by ve svém městě neznal nějakého lumpa, na kterého by se měly pustit líté šelmy. Nebudeme si nic namlouvat, frustrace občanů tu je. Pomalovaný autobus ale míchal některé věci dohromady.
Piráti, na rozdíl od Babiše, budili přece jen dojem, že zatímco Babiš je jistě znalcem veškeré modernizace, pokud jde o linky na toustový chleba a pochybná biopaliva první generace, část lidí spojuje slova jako „budoucnost“ spíše s šuměním větráků computerů, než s velkoprodukcí mučednických kuřat. Některé výroky pirátských představitelů neukazovaly zrovna velký rozhled ve velké politice a rozhled obecně, což dalo za vznik ironickému heslu: „Když chceš v gulagu wi-fi.“
Nakonec ale svou pozornost výrazně zaměřili na Andreje Babiše a jeho střet zájmů a dotační kejkle, což je postavilo po bok demokratických stran. Jejich vnitřní fungování může pozorovateli připomenout ruský výraz „jurodivý“, který se používal pro některé bláznivé světce na Východě. Pokud jde o naše opelichané komunisty, vůči nim sympatie najevo nedávají. Těsně před těmito volbami se s tímto předvojem pracujících střetli ve sněmovně při interpelacích.
Šlo o už poněkud pozapomenutou kauzu pomníku maršála Koněva. Pirát Jan Lipavský prohlásil: „Tuto výzdobu tam umístil komunistický režim v roce 1980 a nelze ji označit jinak než za výraz normalizační servility vůči moskevskému vedení.“ Komunista Leo Luzar se rozhořčil: „Kolik vašich členů, kteří se hlásí k Pirátům, zahynulo za své ideály? Kolik vašich členů se obětovalo za republiku? Komunisté to dělali, komunisté šli do války, komunisté umírali za své ideály a bojovali za ČR.“ Lipavský mu na to odpověděl: „Kolik lidí jste za ty ideály zabili v 50. letech?“ Šéf pirátského klubu Jakub Michálek to dovršil: „Vaše ideály odvezly mého pradědečka do uranového dolu a mou prababičku vysídlily stovky kilometrů od domova.“
Tohle je ale jen taková zábavná hra na okraji. Předseda Pirátů Ivan Bartoš teď může ohlásit: „V posledních krajských volbách v roce 2016 jsme získali 5 mandátů. Nyní pro vás bude pracovat přes 100 nových pirátských krajských zastupitelů. V řadě krajů jsme skončili na druhém či třetím místě a budeme jednat o koalicích. V senátních volbách postupuje do dalšího kola Adéla Šípová na Kladně a Daniel Kůs v Plzni. Mám z toho obrovskou radost. Úspěchu se dočkal i David Smoljak, kandidující za koalici Pirátů, STAN a TOP 09, a kandidáti, které Piráti podporují.“
Slovo koalice je tady klíčové. Jinak než koaličně se v Česku vládnout nedá. Andrej Babiš s výrazem trpitele po volbách litoval, že u nás není většinový systém. Chápeme ho. Pak by si mohl vládnout sám, přisát se na všechny zdroje, ovládnout zbytek mediálního prostoru a vymývat svými pohádkami mozky důvěřivcům, takže by ho od kormidla dostal snad už jen pád asteroidu. Jenže je tomu jinak. Sám Babiš koaličně příliš vládnout neumí, protože své „partnery“ použije a zničí.
Piráti ale jednou do nějaké koalice budou nejspíš muset vstoupit. Jak to někdy bolí, si teď mohou v krajích natrénovat. První předkrm už si ochutnávají v Praze. Pověst neřízených střel a hejna vos jim voliče může do budoucna ubrat.