Piráti chtějí v rámci nového uspořádání Evropského parlamentu podpořit navýšení rozpočtu Evropské unie (EU) na pomoc napadené Ukrajině. Zároveň prý budou usilovat o co nejrychlejší vypsání dalšího kola Aktu na podpory výroby munice. Peníze chtějí přesměrovat zejména ze společné zemědělské politiky EU. Oznámili to v úterý na tiskové konferenci.
„Česko patří mezi významné dodavatele vojenského materiálu na Ukrajinu a po mnoha letech přecházíme z nějaké roviny vojenské asistence na úroveň obranné a průmyslové spolupráce. Ukrajinu trápí nedostatek munice. My jsme správně identifikovali, že ji můžeme nakupovat od třetích zemí. Ukrajina by potřebovala velkorážní munici v hodnotě 7-10 miliard eur,“ řekl na tiskové konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Dále pak dodal, že je rád, že na české výzvy ohledně zajištění finančních prostředků kladně reagovali politici Německa, Nizozemska, Dánska, Portugalska a Kanady, přičemž prý Německo dodalo největší finanční příspěvek. „Věřím, že na tuto úspěšnou českou iniciativu budeme schopni navázat i na evropské úrovni,“ sdělil Lipavský.
Europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) poté zmínil, že odražení ruského vpádu na Ukrajinu vnímají Piráti jako jednu z nejzásadnějších výzev pro EU, proto by dle jeho názoru měla být pomoc Ukrajině rychlá a masivní. „Ruská invaze na Ukrajinu je mnohem méně úspěšná, než si představoval Vladimir Putin. Naděje, k níž se upíná, je oslabování západní pomoci. Putin a jeho „gang“ sází na to, že státy EU ztratí motivaci Ukrajinu podporovat. Sází také na Trumpa ve Spojených státech, který by podle něj mohl po svém zvolení přiškrtit pomoc Ukrajině, a zároveň doufá, že se evropská veřejnost postupem času v souvislosti s podporou Ukrajiny unaví.“
„Na národní i evropské úrovni budeme prosazovat navýšení rozpočtu tzv. Nástroje pro Ukrajinu a podpoříme jeho prodloužení z roku 2027 do dalšího rozpočtového rámce. Nástroj pro Ukrajinu je zásadní finanční výpomoc Ukrajině, většinově se navíc děje skrze úvěry,“ vysvětlovala Markéta Gregorová (Piráti). Dále pak dodala, že tato forma spolupráce členských států EU je klíčovou pomocí ukrajinské státnosti. Zároveň podle ní přinese zásadní ekonomické výhody pro Evropu a také přiblíží Ukrajinu ke vstupu do EU.
Piráti budou na půdě Evropského parlamentu usilovat o co nejrychlejší vypsání dalšího kola Aktu na podpory výroby munice. „První kolo s 500 miliony eur považujeme za podstatný test možností a věříme, že je možné v něm provést zlepšovací úpravy, například adresněji podpořit menší výrobce. Ještě jedno kolo této evropské iniciativy ale považujeme za nutné,“ myslí si Gregorová.
Promluvila také o podpoře cílů v březnu představené strategie na podporu evropského obranného průmyslu. Přestože je podle Pirátů zásadně podfinancovaná. „Vyšší podpora by se vyplatila i členským státům. Úspěšná strategie by znamenala násobně vyšší míru kooperace v nákupech vojenského materiálu přímo v Evropě a mezi členskými státy. To by podpořilo lokální průmysl a zároveň vyřešilo zásadní kapacitní problémy evropského obranného průmyslu. Koordinace je hlavní věc, která nám chybí. Evropa jako celek utratila jen v loňském roce 270 miliard euro na obranu, násobek ruského obranného rozpočtu, ale díky neefektivitě a roztříštěnosti nejsme schopni ani dostatečně pomoci Ukrajině,“ sdělila pirátská europoslankyně.
Piráti chtějí na tyto cíle získat peníze formou přesměrování peněz v rozpočtu EU ze společné zemědělské politiky. Podle jejich názoru je zastropování plateb pro největší podniky cestou pro další sedmiletý finanční rámec. „Takto bychom mohli přesunout 10 procent ze společné zemědělské politiky na obranné potřeby a současně pomoci malým a středním zemědělským podnikům. V posledním finančním rámci se jednalo o celkovou částku 386 miliard eur,“ tvrdí Jan Lipavský.
Pirátský kandidát do nadcházejících evropských voleb David František Wagner (Piráti) na závěr dodal, že Evropský parlament by se měl hned na začátku mandátu jasně zavázat k podpoře Ukrajiny, což by měl podtrhnout konkrétními kroky.