Zatímco si ostatní parlamentní strany mohly myslet, že údajná šikana kolegů ze strany místopředsedy Pirátů Michálka rozloží celou partaj, nestalo se téměř nic. Možná někdy až přehnaná transparentnost se totiž ve výsledku může ukázat jako dobře zvolená taktika. Kupodivu právě ve chvíli, kdy otevřenost mladých politiků ukázala svou odvrácenou tvář.
Rozpory mezi spolustraníky jsou v každé partaji. Někde jsou vidět víc, jinde se na veřejnost nedostanou třeba ani po letech. Málokdo na politické scéně ovšem pere špinavé prádlo před tak velkým publikem jako Piráti. Navíc v takovém kalupu, že si toho méně vnímavý občan ani nemusel všimnout.
Minulý týden se začala šířit informace, že je prý Jakub Michálek zlý na své stranické kolegy. Zaznívala slova jako šikana a mluvilo se o tom, že pár dam odcházelo ze setkání s místopředsedou se slzami v očích. Michálek odmítal, že by to bylo až tak „horké“, předseda Pirátů Bartoš hovořil o vysokých nárocích své pravé ruky, které nezvládne každý.
Kdo ovšem čekal velké a zdlouhavé „vyšetřování“, jak to ve skutečnosti bylo, musí být zklamán. Stejně jako ten, kdo vyhlížel exemplární potrestání zbytečně přísného politika. Piráti byli se vším hotoví během několika dní. Michálek dokonce den před tím, než si měl vyslechnout ortel nad svým setrváním v čele strany, zavítal do Otázek Václava Moravce. Věc dříve nevídaná. Žádná schovávačka, veřejné vystoupení, které mohlo být klidně i posledním ve funkci, přesto zvládnuté.
Černý scénář se ovšem nenaplnil. Piráti si všechno vyříkali na „férovku“ na svém internetovém fóru a život jde dál. Jediným padlým tak zůstal pouze další místopředseda Mikuláš Peksa. Současný europoslanec totiž avizoval, že svůj post opustí, pokud Michálek zůstane na svém místě. Překvapivě i tady se pirátský politik zachoval tak, jak slíbil a bude se už zabývat pouze svou prací v Bruselu. Žádné štěkání se, veřejné přestřelky ani dehonestace.
Je spousta věcí, které lze u Pirátů kritizovat, ale jejich systém transparentnosti rozhodně stojí za pozornost. Není to totiž pouze prázdné slovo jako u Andreje Babiše, ale fungující systém, který zatím ukazuje svá pozitiva.
Na to musí slyšet i voliči, kteří třeba zvažují, že by v dalších volbách dali hlas právě Pirátům. Jejich veřejné vystupování totiž provází nejen občasné vnitrostranické kauzy, ale především jejich rychlé řešení. Příznivci strany plné mladých a často nezkušených politiků to kvitují, o čemž hovoří i tolik diskutované předvolební průzkumy.
Mnozí by rádi, aby se Pirátská strana tříštila, ale zatím to vypadá, že to je úplně jinak. Vždycky je totiž přece lepší se pohádat, vyčistit vzduch a bez jakékoliv křivdy pokračovat. Pokud chtějí Piráti uspět, musí fungovat jako tým a to se zřejmě zatím daří. I když pochopitelně může přijít moment, který celou poctivě tvořenou skládačku úplně rozboří. Určitě jím ale nebude taková prkotina, kterou je fakt, že na sebe dva kolegové byli oškliví.