KOMENTÁŘ / Ve Švédsku se začaly dít věci. Flašku kořalky a tři litry piva a vína si budou moci lidé koupit přímo od výrobce. Vláda tuto zprávu na začátku června oznámila pomalu stejně vítězoslavně, jako když národu sdělovala, že se Švédsko stalo členem NATO.

„Švédsko se tím přiblíží zbytku Evropy,“ vyjádřil se premiér Ulf Kristersson k rozvolnění pravidel. Jenže to má jeden vpravdě „švédský“ háček. Alkohol takzvaně ze dvora si můžete koupit jen v případě, když u producenta absolvujete komentovanou prohlídku nebo přednášku související s pěstitelstvím či výrobou.

Osvěta totiž ve švédské společnosti funguje jako nástroj, který má pomoci vztah k alkoholu držet na uzdě. Stát v lidech vypěstoval pocit, že pít neznamená zajít si po práci na skleničku nebo na jedno. Pití má být svátek, téměř obřad. Koneckonců obchody státního řetězce, který má monopol na prodej silnějšího alkoholu, vypadají jako chrámy. S oltáři poskládanými z lahví.

Když pít, tak poučen

Už když člověk vejde dovnitř, připadá mu, že činí něco výjimečného. Kněžky, pardon, prodavačky, jsou vždy připraveny poradit, pokud by zákazníkovi nestačila některá z brožurek typu „jak správně pít kořalku“ nebo „jak zkombinovat víno s jídlem“.

Dále čtěte

Oddělte dívky od chlapců, požadují muslimští rodiče ve švédských školkách. Učitelky čelí výhrůžkám

Muslimové ve Švédsku chtějí, aby se jejich dětem v mateřských školách dostávalo péče, která není v rozporu s jejich kulturou.

Nově teď řetězec nabízí aplikaci k vytvoření vlastního chuťového profilu, podle něhož si můžete vybrat to pravé. Není zkrátka korektní popadnout jakoukoli flašku, byť stát jako nákupčí a prodejce v jednom za kvalitu jejího obsahu ručí. Vypadá to, jako by ve švédské společnosti platilo: Poučený pijan, dobrý pijan.

A pak jsou tu švédské pijácké písně, které podporují dojem, že konzumace alkoholu má být rituál, nikoli všední záležitost. Existují jich desítky a přicházejí na řadu před každým přípitkem. Jenže abyste měli čím připíjet, musíte plánovat. Obchody s alkoholem jsou otevřeny do sedmi večer a v neděli mají zavřeno.

Jít „se opít“ do hospody je pro Švédy drahý špás. Například pivo je tam zhruba pětkrát dražší než v Systembolaget, jak se státní řetězec nazývá. V běžném obchodě s potravinami lze zakoupit nápoje s obsahem alkoholu do 3,5 procenta (kromě piva např. slabé víno nebo cider), ale aby vás nenapadlo napít se rovnou na ulici, žádné se neprodávají chlazené.

Pivo jen na lékařský předpis

Jak ukázal průzkum z května 2023, pouze 26 procent Švédů si přeje, aby byl silnější alkohol dostupnější. Téměř dvě třetiny respondentů jsou pro, aby se monopol Systembolaget zachoval. Tento přístup možná pochopíme, vrátíme-li se o několik set let do minulosti. Vztah k alkoholu totiž Švédové začali řešit už v 15. století, kdy byly pivo a medovina vytlačeny kořalkou.

Dále čtěte

FOTO: Vyrazte k moři do Skandinávie. Užijete si delší dny, treky na pobřeží i pláže uprostřed měst

Pokud dovolenou u moře nevyhledáváte pouze proto, abyste denně hodiny trávili v teplé vodě, zkuste v létě vyrazit na sever.

Jak na webových stránkách uvádí Systembolaget, pili ji všichni – muži, ženy i děti. S nástupem industrializace v 19. století se problémy ještě zhoršily. Kvalitní pálenky bylo možné vyrábět za nižší ceny, což zvedlo spotřebu. Tehdy vzniklo vůbec první švédské lidové hnutí, hnutí za abstinenci. A zdaleka se nebojovalo jen ve jménu zdraví.

Kvůli opilosti docházelo například k nehodám, které bránily provozu v dolech. Odškodné pro vdovy horníků se stala velkým výdajem. Města a stát začaly postupně utahovat šrouby, prodej alkoholu omezovat a centralizovat. Za první světové války byl na příděl a po jejím skončení jste silnější pivo dostali jen na předpis v lékárně.

Ode zdi ke zdi

V roce 1922 dokonce proběhlo vůbec první referendum ve Švédsku – o úplném zákazu alkoholu. Ten těsně neprošel, ale alkohol byl dál na příděl, což bylo nepopulární, protože nespravedlivé. Roli totiž hrálo sociální postavení, profese i pohlaví, přičemž ženy neměly téměř žádný nárok.

V roce 1955 pak vznikl Systembolaget, kde se prodává alkohol „se společenskou odpovědností a bez zájmu na tom vydělat“. Nakupovat může každý, komu je minimálně dvacet. Řetězec se řídí doporučením Světové zdravotnické organizace, že omezená otevírací doba, omezená dostupnost alkoholu a regulovaný marketing vedou k menší újmě na zdraví spojené s konzumací alkoholu.

Dále čtěte

Přežila jsem „Divoký sever“. Nebyla jsem ve špatný čas na špatném místě

GLOSA / Nedávno se mi redakční kolega svěřil, že se touží podívat do Švédska, jenže od té doby, co čte…

A jaké výsledky po mnoha desítkách let státní osvěta a regulace přinesly? Skutečně nepotkáte Švéda, který by popíjel na ulici nebo na výletě v přírodě. Na člověka pod obraz moc často nenarazíte ani v hospodě. Zato v uzavřené společnosti to Švédové umějí roztočit.

Pověstné jsou například „pracovní“ večírky, zvlášť na služebních cestách. Pozorovatel z Česka, který není zrovna abstinent, by asi prohlásil, že Švédové neumějí pít. I lidé ve zralém věku totiž mnohdy trpí průvodními jevy, které se dají tolerovat ještě tak u experimentujících teenagerů, ale méně u otců a matek od rodin.

Tak dlouho je stát vodí za ručičku, až stejně skončí pod stolem, byť ne na očích veřejnosti.