Na rozruchu kolem krachu předvolební debaty lídrů politických stran na serveru iDNES.cz je nejpozoruhodnější reakce šéfredaktora Jaroslava Plesla. Jeho vyjádření, že MF DNES se nenechá zatáhnout do politických her, zavání černým humorem. Téhož dne parlamentní komise vyzvala k vyšetření masivních úniků ze spisů do médií. Zejména Babišových.

[ctete]73655[/ctete]

MF DNES otevřená a objektivní?

„Navzdory této zjevně koordinované politické akci se MF DNES nenechá zatáhnout do politických her a dál bude informovat o politice tak, jak je tento list zvyklý – otevřeně a objektivně,“ uvedl Plesl v reakci na rozhodnutí šéfů ČSSD, TOP 09, ODS, KDU-ČSL a STAN nezúčastnit se diskuse, která se měla uskutečnit formou videopřenosu dva týdny před krajskými volbami.

To zní téměř výhrůžně. Pokud MF DNES hodlá pokračovat v práci tak, jak je zvyklá, mají se konkurenti hnutí ANO na co těšit. Vydavatelství Mafra se stalo po začlenění do Agrofertu hlučným nástrojem svého majitele v politickém boji, který s deklarovanou nezávislostí a objektivitou nemá nic společného.

Nelze se ale divit podrážděným reakcím vedení redakcí Mafry, které si od předvolební diskuse s lídry slibovalo, že přispěje k opětovné legitimizaci kdysi výsadního postavení Mladé fronty DNES. Stále si pohrávají s myšlenkou, že se vlastně nic nezměnilo, a že tomu část veřejnosti uvěří.

Vyšetřování masivních úniků

Pleslovo vyjádření, že se MF DNES nenechá zatáhnout do politických her, je v přímém protikladu s realitou. Mafra už dva měsíce předvádí svoji „objektivitu“ s takovou intenzitou, že ji bude zřejmě vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Parlamentní vyšetřovací komise přijala usnesení, vyzývající k vyšetření a zamezení úniků ze spisů souvisejících s policejní reorganizací.

Komise považuje tyto nezákonné úniky za velmi vážné, přičemž je průkazné, že se týkají hlavně redakcí vydavatelství Mafra, které je ani nezastírají. Nikdy neprovázel působení jakékoli vyšetřovací komise tak masívní export spisů do médií. Probíhá doslova on-line v přímém přenosu takovým způsobem, že jeho původci musí být buď z řad policistů nebo státních zástupců. Je tak nápadný, že jej lze považovat za organickou součást volební kampaně hnutí ANO v souboji s ČSSD.

Od 2. června, kdy aféra Šlachtagate vypukla v Lidových novinách, bylo do 31. srpna v denících Mafra zveřejněno celkem 168 článků týkajících se tohoto tématu, z toho 68 v Mladé frontě DNES a 100 v Lidových novinách. Taková porce signalizuje enormní úsilí vyjít vstříc politickým zájmům zaměstnavatele, který z této aféry učinil předvolební téma.

Jak vypadá objektivita MF DNES?

Jak Pleslova „objektivita“ vypadá, o tom svědčí několik příkladů článků z titulních stran Mladé fronty DNES jen za poslední dva a půl měsíce.

„Exkluzivní video: Tuhý fandí ÚOOZ“ (27. 8. 2016): Deník získal videonahrávku z březnového vystoupení policejního prezidenta Tomáše Tuhého, který před policisty z ÚOOZ popisoval, jaké má s útvarem plány. A ani slovem se prý nezmínil o jeho zrušení. Šlachta to považuje za důkaz, že pozdější reorganizace byla účelová. Část vystoupení Tuhého zveřejnil i server iDNES.cz.

„Exkluzivně: Šlachtova tajná zpráva“ (12. 8. 2016): Deník přiznává, že má k dispozici přepisy odposlechů z tajné Šlachtovy zprávy, předané vyšetřovací komisi. Řadu z nich přímo citoval. Hlavně z olomouckého případu „Vidkun“, zabývajícího se možným „napojením policejních špiček na lidi z kriminálního prostředí“. Zjištění MF DNES například naznačují, že se policejní špičky zajímaly o případ jednoho sociálního demokrata před stranickým sjezdem, či že jejich cílem bylo „odstřelit“ právě Šlachtu.

„Šlachtův trumf: mobil“ (30. 7. 2016): MF DNES podrobně citovala zdroje, které hovořily o údajném „brutálním“ úniku informací přes telefon blízkých policejního prezidenta Tuhého, jak o něm krátce předtím hovořil Šlachtův blízký spolupracovník z ÚOOZ Jiří Komárek. Ačkoli nejsou známy přímé důkazy, tato kauza je považována za Šlachtův hlavní trumf v otevřeném boji proti vedení policie.

„Ministrův nový byt“ (15. 7. 2016): Deník informoval o nákupu bytu hlavního Babišova soupeře ministra Chovance za „podezřele“ nízkou cenu od firmy podnikatele Dajbycha, která dlouhodobě dostává zakázky z rezortu vnitra. V kauze pokračoval o několik dní později, přičemž napadený politik se bránil tím, že ceny ostatních bytů byly obdobné, šlo jen o hrubou stavbu a další úpravy si hradil sám.

„Je Chovanec mafián? Jančura bojuje za Šlachtu“ (18. 6. 2016): Ministr vnitra Chovanec je opakovaným terčem Babišova tisku, přičemž tento trend zesílil v rámci boje o ÚOOZ. MF DNES na titulní straně informovala o kampani probabišovského aktivisty Radima Jančury, který oblepil desítky svých autobusů společnosti RegioJet reklamou s tváří „mafiána“ Chovance a s telefonními čísly jeho a premiéra Sobotky.

„Plán kmotrů, jak odstranit Šlachtu“ (17. 6. 2016): Aféra Šlachtagate pokračovala spekulacemi, podle kterých olomoučtí vrchní žalobci prověřují, zda za Šlachtovým pádem nestojí několik let starý plán pražských lobbistů. Toto zjištění opět provázely úniky z policejních dokumentů. Bizarní hypotéza nebyla doložena přímými důkazy, přesto olomoučtí žalobci nestandardně medializovali, že vyšetřují policejní špičky.

„Mládek nakupuje a rychle splácí“ (31. 5. 2016): Deník informoval o pořízení nového bytu ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) v centru Prahy. Ministr jej koupil ze stavebního spoření a na hypotéku ve výši téměř 4 miliony korun. Především byl ale zmíněn starší Mládkův nákup „podezřele rychle“ splaceného bytu na Žižkově za téměř 8 milionů od společnosti Leonardo Investment propojené s panamskou firmou, která údajně pomáhala stovkám osob a firem obcházet daňové zákony.

„Bělobrádkovy milionové cesty do Ameriky“ (18. 5. 2016): MF DNES se zaměřila na lety předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka do USA, kde byl už čtyřikrát. Vypočítala, že týdenní let speciálu do Spojených států vyjde na 2,5 – 3 miliony korun, a kladla si otázku, co tam místopředseda vlády tak často dělá.

Servilní propaganda

Dalo by se pokračovat hlouběji do minulosti: Například k důkladnému pitvání záhadně zcizených soukromých mailů premiéra Sobotky, napadání ministra zdravotnictví Němečka, nebo k občasnému přiživování kauzy OKD. Přitom je nutné zdůraznit, že Lidové noviny jsou v produkci kauz a mediálních kampaní ještě mnohem agilnější.

K oblíbeným trikům obou deníků patří dávání prostoru oponentům vedení konkurenčních stran a vrážení klínů zejména do ČSSD s pomocí Zemanových stoupenců. Nadprůměrný zájem o sociální demokracii je jistě dán pouze tím, že je dnes největším konkurentem hnutí ANO. Pokud by se politické váhy jakkoli vychýlily, změnilo by se současně i zaměření obou redakcí.

Nebylo by na tom nic zvláštního, pokud by oba deníky současně neprodukovaly servilní PR rozhovory se svým majitelem a propagandistické články na titulních stranách typu „Účtenky: Babiš smaže staré daňové hříchy“ (30. 8. 2016, Lidové noviny), popularizující kontroverzní zavádění EET.

Hovořit tedy o objektivitě médií vlastněných Agrofertem je chucpe. Ostatně, kolik podobných kauz se v denících Mafra ještě do voleb objeví?

[ctete]73712[/ctete]