Poslanec Martin Plíšek (TOP 09) připravil změnu v zákoně o střetu zájmů, která by znamenala, že by člen vlády nesměl být ovládající osobou firmy. Zároveň by se společnosti vlastněné i částečně některým z ministrů nesměly ucházet o veřejné zakázky. Je možné, že tento návrh podpoří i vládní poslanci – a Andrej Babiš by mohl mít velký problém.

Jak byste konkrétně popsal změny, které přináší váš návrh?

Otázka střetu zájmů se dá upravovat různými způsoby. Je to jednak v zákoně o veřejných zakázkách, jednak v zákoně o střetu zájmů, je to v mediální legislativě i v oblasti přijímání dotací. My teď probíráme zákon o veřejných zakázkách a novelu zákona o střetu zájmů. Já jsem navrhl změnu v tom smyslu, že podnikající právnické osoby, kde člen vlády ovládá alespoň 10 procent firmy, se nemohou ucházet o veřejné zakázky. Je to poměrně jasné v tom, že člen vlády má určité exkluzivní informace a neměl by jich využívat v tom směru, že by se jeho firmy současně staly příjemci veřejných finančních prostředků. Obdobné ustanovení má například zákon v Rakousku, tudíž dodávám, že nejde o nic ojedinělého. Svedl jsem takovou debatu s paní ministryní Šlechtovou, mám právní analýzu o slučitelnosti návrhu s evropským právem. Paní ministryně ve svých argumentacích poukazovala na rozsudek soudního dvora EU ve vztahu k Řecku, na základě kterého má být údajně můj návrh v rozporu s evropským právem. Je to ale přesně naopak, evropský soudní dvůr jasně stanovil, že evropské státy mohou rozšiřovat důvody pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, pakliže to směřuje k větší transparentnosti. Každý členský stát na základě svých odůvodněných a reálných potřeb může přijmout taková opatření, která uzná za vhodné. Pokud se do zakázek hlásí firmy člena vlády, v našem případě firmy patřící do holdingu Agrofert Andreje Babiše, je zřejmé, že můžeme přijmout opatření, která tomu zabrání.

Jak to vypadá s podporou návrhu?

Můj návrh podpořil ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny, hlasovali pro něj i někteří vládní, koaliční poslanci. Řada poslanců při osobních rozhovorech říká, že ten návrh je v pořádku, že by se mělo rozumět samo sebou, že se firmy členů vlády nebudou ucházet o veřejné zakázky. Pakliže to u nás neplatí, můžeme zvolit cestu, jak to upravit zákonem. Uvidíme ale, jak se k tomu poslanci postaví, a to zřejmě 4. března. Zaslechl jsem také úvahu, aby se posunula účinnost na příští volební období. Já s tím nesouhlasím. Nevím, co by řešilo, kdybychom to posunuli.

[ctete]48639[/ctete]

Tak pravděpodobně možnou vládní krizi.

Myslím si, že ten zákon jako celek zabývá účinnosti najednou a není důvod, aby se nějaké ustanovení přesouvalo do nějakého budoucna. Problém střetu zájmů musíme řešit co nejdřív a ne ho odkládat.

Jak se díváte na celkovou podobu vládního návrhu?

To ukáže praxe. Ten zákon se tváří, že zjednodušuje zadávací proces, rozvolňuje kritéria u veřejných zakázek a zdůrazňuje odpovědnost zadavatele. Shodou okolností ale vyšel nedávno v médiích článek, že za současné vlády se zadává nejvíce zakázek jedné firmě bez výběrových řízení a bez soutěže více firem. Přes zakázky tak proteklo už 55 miliard korun, což je pro mě varovné. Je otázka, co s tím nový zákon udělá, ale i v něm je obsažena zásada transparentnosti, která vychází z toho, že by se zakázky mělo vždy účastnit více uchazečů.

Se střetem zájmů u politiků souvisí kumulace moci, a to i té mediální. Budete se do budoucna zabývat vlastnictvím médií u členů vlády?

Jak jsem zmínil, střet zájmů se týká podnikání, účasti ve veřejných zakázkách a tak dále. Je to celý komplex věcí. Ministerstvo kultury před časem řeklo, že chystá zákon, který by upravil řetězení vlastnictví médií i z hlediska možného střetu zájmů. Zatím jsme žádný takový zákon nedostali. Souvisí to i s etickým jednáním. V postkomunistických zemích musel být střet zájmů vymezen poměrně přesně a přísně, protože měli zkušenosti s tím, že určitá nepsaná etická pravidla určití lidé porušují. V západních zemích mají etické kodexy a nikoho nenapadne je porušovat. Připomněl bych ale oblíbenou zemi pana ministra financí – Chorvatsko. Tam pokud nějaký člen vlády vlastní více než 5 procent akcií nějaké firmy, musí ji převést na jinou osobu, která nesmí být s tímto člověkem v příbuzenském vztahu. Já navrhuji, aby osoba, která je ovládající osobou ve firmě a vlastní více než 40 procent dané firmy, si musela vybrat, zda bude ve vládě, nebo se svého podílu vzdá. V Polsku je to od 10 procent, takže zdaleka nenavrhuji nejpřísnější úpravu. ČSSD si na svém sjezdu odhlasovala, že chce bojovat proti kumulaci politické, ekonomické a mediální moci, ale zatím zůstalo jen u deklarací. Uvidíme, jak se sociální demokraté postaví k mým návrhům.

Pokud by návrh prošel v té podobě, jakou navrhujete vy, co by to reálně znamenalo pro Andreje Babiše?

Jeho firmy by se nemohly účastnit veřejných zakázek. Samozřejmě by se musel rozhodnout, zda bude ovládající osobou ve firmách nebo zda bude členem vlády.

Je možné, že ČSSD bude trvat na odkladu účinnosti zákona tak, aby neohrozila svou vládní koalici. Byl byste ochoten takto ustoupit, aby návrh vůbec prošel?

To by někdo musel navrhnout. Sněmovna se rozhoduje většinou. Popravdě řečeno jsem čekal, že návrhů, jak upravit střet zájmů, bude více. Teď tedy přijde hlasování a uvidíme, jak se k tomu koaliční strany postaví, zejména ČSSD a KDU-ČSL.

Máte nějaké reakce z hnutí ANO?

Kolegové z hnutí ANO řekli, že si dělají analýzu mých návrhů, ale nevyjádřili se k nim zcela konkrétně.

Zaznamenala jsem, že jste se ostře vyjadřoval i v kauze Fajád. Hodláte ten problém znovu otevřít na nadcházející schůzi sněmovny?

Je otázka, jestli tu mezinárodní ostudu ve vztahu k našemu spojenci máme nadále nějakým způsobem rozpatlávat. To je věc, na kterou Česká republika nemůže být hrdá, naopak. To, jakým způsobem proběhla komunikace mezi členy vlády a USA, vědí jen oni sami. Bylo kolem toho mnoho amatérského jednání a řada věcí se neměla vůbec dostat na veřejnost. My jsme si k tomu řekli své, že tady jeden ministr prozradí něco, o čem se spekulovalo, pak se k tomu vyjádří pan prezident, do toho rozhodne ministr spravedlnosti… To by se nemělo opakovat.

Hovoříme spolu v den, kdy se účastníte debaty o střetu zájmů. Zajímalo by mě, zda si myslíte, že česká veřejnost tohle téma řeší dostatečně, jestli si lidé uvědomují, o jak velký problém se jedná.

To je otázka toho, jaké má kdo priority. A také toho, jak to řeší média a některé protikorupční organizace. Byly tady případy, které ve svých objemech nedosahovaly ani zdaleka takového střetu zájmů, v jakém se nachází pan Babiš, a musely se dělat okamžité kroky, nevládní organizace i média na tyto případy upozorňovaly a tito lidé končili ve svých funkcích. Teď je doba, kdy se nad střetem zájmů celá řada médií i těchto organizací nezamýšlí, neřeší to, mlčí o něm. Můžeme se ptát, proč tomu tak je. A to se přenáší na uvažování ve společnosti. Bylo by špatně, kdyby se koaliční strany v zájmu klidu pro vládnutí nad tou otázkou ani nezamyslely, ten problém nás může dostihnout jako bumerang.