Prvního plošného testování na Slovensku se zúčastnilo přes 3,6 milionu lidí. Byl to úspěch a země si tímto způsobem mohla zmapovat aktuální situaci koronaviru, což pomohlo odborníkům i tamní vládě se zaváděním dalších opatření. Česko také čeká plošné testování. Má být dobrovolné a měla by to být velká akce, která přijde, ještě než sem přijde očkování. Kvůli neschopnosti vlády se ale očekává spíše jen další propadák, který nepomůže vůbec v ničem.

Na jednání o plošném testování se prostřídali už tři ministři zdravotnictví, i přesto stále nebylo spuštěno pro všechny obyvatele. Teprve od 18. prosince se Češi budou moci nechat zdarma otestovat antigenními testy, které budou provádět praktičtí lékaři, nemocnice a centrální odběrová místa. Výsledek se zájemce dozví na místě. Vize může působit slibně, ale naráží na limity vlády, která opět dělá chyby – jak komunikační, tak organizační.

Plošné testování už probíhá mezi učiteli, za dva dny se ho z celkem dvou set tisíc učitelů zúčastnilo jen 1040. Asociace ředitelů gymnázií měla vůči zavádění plošného testování výhrady – kritizovala ministerstvo, že pokyny do škol zaslalo teprve večer před spuštěním.

„Informace jsme od ministerstva zdravotnictví dostali včera ráno a opravdu přišly pozdě. Nedovedu si představit, že se dneska nějaký učitel půjde testovat, když se včera dozvěděl, kdy a kde a za jakých podmínek se bude testovat,“ uvedla pro Český rozhlas předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

A právě toto selhání ministerstva pak do situace vnáší další obavu – totiž, že o testování nebude zájem ani napříč obyvatelstvem – zvláště v předvánočním čase. To by ale znamenalo, že celá akce vlastně nedává smysl.

„Plošné testování je přínosné ve chvíli, kdy se nechá testovat většina lidí. Pakliže se toho zúčastnilo mnoho lidí, pak to příliš velký smysl nemá. Lidé nechodí na testy, patrně nefunguje trasování, nefunguje chytrá karanténa, tak jak by měla. Myslím si, že by se mělo víc plošně testovat s konkrétním zacílením než jednorázové, ještě s očekávanou poměrně nízkou účastí,“ řekl pro FORUM 24 Libor Grubhoffer, virolog a ředitel Biologického centra AV ČR.

Něco podobného dokazuje i průzkum agentury PAQ Research, který odhalil, že dvě třetiny lidí, kteří přišli do osobního kontaktu s nakaženým, popřípadě měli sami příznaky nemoci, nešly na test.

„Učitelé správně argumentují tím, že když se dnes nechají vyšetřit, tak se zítra potkají s nakaženým a za tři dny už negativní nebudou. Část z nich se dožaduje pravidelného testování profesních skupin,“ vysvětluje Grubhoffer. „To samé bych si představoval i u lékařů nebo před stomatologickým zákrokem – to jsou opravdu velmi kritické situace,“ dodal Grubhoffer.

Vliv má i nálada mezi lidmi, kterou vybudovala vláda 

Odborníci vnímají chybu v chování politiků, kteří by měli víc jít příkladem a občanům vysvětlovat, proč je nutné dodržovat opatření. Stát podle kritiků ale není schopen nijak pozitivně motivovat.

Z častých nesystematických změn a zmatené komunikace přestali mít k opatřením důvěru. Společnost je rozladěna, což má pak vliv na podceňování situace a následně na počty nakažených, které v posledních dnech začaly opět mírně stoupat. Podle virologa tak může za současné zhoršení situace i celková únava ve společnosti, ale také bludy, na nichž se podílejí mj. vzdělaní lidé skrz své sociální sítě.

„Je to zlá situace, lidi mají spoustu svých vlastních předsudků ohledně šíření covidu. To, co se šíří sociální sítěmi, je hrozné. Bohužel se na tom podílejí vzdělaní lidé. Vypadá to, že část intelektuálů naprosto selhává,“ myslí si virolog.

„Za zhoršení situace ještě nemůže uvolnění ze čtvrtka, ale něco jiného. Vzpomeňte si, jak předminulou neděli vláda zasedala, aby se poradila, jestli vyhlásit 3. stupeň PSA nebo raději ne. Nakonec se rozhodli, že jej vyhlásí, ale když jsme se podívali na situaci v jednotlivých regionech, tak to nevypadalo, že bychom byli bezpečným územím jako celá republika,“ říká.

Jak je to se spolehlivostí antigenních testů?

Další díl nedůvěry vůči antigennímu testování způsobuje jejich údajná nepřesnost. Ta však v tomto případě nehraje takovou roli. „U všech testů jsou ve hře dva parametry – specifita a citlivost. Antigenní testy jsou stejně specifické jako PCR testy, ale jsou méně citlivé, má to výhodu, že i kdyby v testovaném materiálu byla jedna molekula virové RNA, tak během 30 tisíc cyklů si vyrobí 30 tisíc kopií a už je to zaznamenatelná informace, výsledek je pozitivní – přestože ve skutečnosti by to třeba nemělo žádný klinický význam a ten člověk sice vyšel takto pozitivní, ale ve skutečnosti není nemocný,“ vysvětlil virolog Grubhoffer.

„U antigenních testů je to tak, že jejich citlivost je maximálně 80% v porovnání s PCR testy, což se na druhou stranu může zdát jako nevýhoda, ale my víme, že každá pozitivita odpovídá faktické přítomnosti viru – virových částic. To u PCR testů není, proto není vzácným jevem, že lidé, kteří prodělali covid, tak ještě dlouho zůstávají PCR pozitivní. Stále se produkuje virová RNA, ale už se nekompletují virové částice, takže člověk není infekční, ale přesto je pozitivní. Někdy to trvá velmi dlouho a lidé jsou z toho nešťastní, protože nemohou jít do práce,“ uzavírá expert.