Franský a langobardský král se během vánoční bohoslužby sklání k modlitbě před oltářem v chrámu svatého Petra v Římě. Pomalým krokem k němu přistoupí papež Lev III. a položí mu na hlavu císařský diadém. „Karlu Augustovi, od Boha korunovanému a mír dávajícímu císaři Římanů, život a vítězství!“ provolávají Římané. Po více než třech staletích od pádu Západořímské říše se tak znovu na území západní Evropy rodí císařství. A v jeho čele stojí muž, jenž svým mečem, důvtipem i urputností vybudoval vůbec největší středověkou říši Evropy.
Impérium Karla Velikého sahalo od Severního moře až po Pyreneje a Řím, od Atlantiku po dnešní západní hranice České republiky, na mapě zabíralo neuvěřitelný milion a necelých dvě stě tisíc kilometrů čtverečních a domovem bylo pro zhruba deset až dvacet milionů lidí. Obrovská říše se stala mocenským protipólem nejen islámskému světu, ale vymezovala se i vůči východní křesťanské Byzanci. A sám Karel Veliký vešel do dějin jako vůbec první a zároveň poslední panovník, který ovládal najednou území dnešního Německa i Francie. Dodnes tak bývá považován za prvního sjednotitele starého kontinentu a mnohými je nazýván i oslavován jako Otec Evropy.
Dva králové, jedna říše
Po své matce Bertradě zdědil schopnost naslouchat lidem, po otci Pipinu III. Krátkém, obratném panovníkovi, který se nechal roku 751 provolat franským králem, zase válečnické vlohy a schopnost prosadit svou vůli. Následník trůnu Karel byl spolu s mladším bratrem Karlomanem pomazán na krále už v sedmi letech. Po smrti otce v roce…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele .
Celý obsah je dostupný pouze pro digitální a kombinované předplatitele.
Pokud chcete mít přístup k celému článku, přihlaste se prosím.