Už to bude 100 let, co 21. ledna 1924 zemřel v městečku Gorki u Moskvy Vladimir Iljič Uljanov, přezdívaný Lenin, krvavý bolševický tyran a strůjce sovětského teroru, jemuž padly za oběť miliony lidí. Lenin, pocházející z rodiny kalmyckého intelektuála, vystudoval práva, sám se však považoval především za geniálního filosofa, který uvedl do praxe myšlenky marxismu a spustil proces světové komunistické revoluce.
Když Lenin umíral, prolezlý syfilidou a opakovaně stíhaný mrtvicí, zůstavil po sobě jako toxické dědictví Sovětský svaz, onu obludnou genocidní sovětsko-ruskou veleříši, která se záhy ukázala jako nová forma agresivního ruského imperialismu. Zatímco Lenin je mrtev a sovětské monstrum zmizelo ze scény, ruský imperialismus žije neustále, jak světu připomíná i nynější kremelský vládce a válečný zločinec Putin.
Lenin jako nové božstvo
Roku 1924 se konal v Moskvě Leninův pompézní státní pohřeb, který se stal i počátkem monstrózního Leninova kultu. Po vzoru staroegyptských faraonů a orientálních vladařů byla jeho mrtvola mumifikována a vystavena v mauzoleu na Rudém náměstí. Dodnes se vedou spory o to, proč se tak stalo, neboť ateistický Sovětský svaz tím pod heslem „Lenin je věčný“ v podstatě deklaroval Leninovo zbožštění.
Oficiální sovětská historiografie tvrdila, že idea mumifikace vzešla přímo z nitra sovětského lidu a z okruhu prostých komunistů. Naopak postsovětští historikové se domnívali, že to byl Stalin, kdo chtěl tímto způsobem transformovat tradiční ruské (pravoslavné) paradigma – lid měl i v sovětských časech…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele .
Celý obsah je dostupný pouze pro digitální a kombinované předplatitele.
Pokud chcete mít přístup k celému článku, přihlaste se prosím.