2024: Rok evropské krajní pravice?

Uplynulý rok se nesl nejen ve znamení ­řady krizí a přinejmenším dvou pro ­Evropu zcela zásadních konfliktů – tedy toho na Ukrajině a na Blízkém východě. Zejména v západoevropských zemích se vyznačoval také dalším posilováním z velké ­části proruských krajně pravicových uskupení, kterým se daří stále více uspět na úkor tradičních stran.

Krajní pravice, která mnohdy vychází z neonacistických nebo postfašistických kořenů, se dnes podílí na vládě v Maďarsku, na Slovensku, v Itálii, ve Švédsku nebo ve Finsku. Seznam těchto zemí se přitom může mimo jiné kvůli silným obavám z migrace a teroristické hrozby v letošním roce výrazně rozšířit. Posílení krajní pravice se očekává také v červnových volbách do Evropského parlamentu, které mohou předznamenat vývoj i v těch státech, kde se bude o podobě příští vlády rozhodovat teprve v nadcházejících letech.

Přinášíme přehled vybraných západoevropských zemí, ve kterých hraje významnou roli na politické scéně jedna nebo více krajně pravicových stran.

Francie

Hlavní krajně pravicové uskupení:
Národní sdružení (RN)
Síla v průzkumech: 28–31 % (1. místo)
Evropská frakce: Identita a demokracie (ID)

Národní sdružení Marine Le Penové systematicky posiluje už celé roky. Před dvěma lety sice Le Penová znovu neuspěla v prezidentských volbách, její strana ale získala historicky nejsilnější pozici v parlamentních volbách a zcela zastínila tradiční gaullistickou pravici. Dnes RN vévodí předvolebním průzkumům a Le Penová by se v případě konání voleb pravděpodobně stala prezidentkou. V letošním roce se dá očekávat přinejmenším vítězství ve volbách do Evropského parlamentu, další…