Dusno na Blízkém východě. Jak říjnový masakr Hamásu změnil rozložení sil v regionu

Blízký východ dlouhodobě patří mezi nestabilní regiony, kterým zmítají islamistické revoluce, teroristické útoky a vojenské převraty. Od masakru Hamásu ze 7. října, při němž bylo zavražděno na 1200 izraelských civilistů, oblastí navíc otřásá další konflikt: válka v Gaze, jež se stává součástí širšího soupeření mezi sunnitskými státy a Íránem. Tato ší’itská velmoc využívá dlouhodobého napětí mezi Izraelem a Palestinci k dalšímu rozšíření vlivu napříč celým Blízkým východem. Pro lepší pochopení spletité situace přinášíme přehled klíčových zemí v regionu a jejich postojů k válce mezi Izraelem a Hamásem, která bude v nějaké podobě bezpochyby pokračovat i v následujících měsících.

Egypt
(přibližně 111 milionů obyvatel)
Nejlidnatější arabské zemi vládne už deset let tvrdou rukou generál Abd al-Fattáh as-Sísí, jehož úhlavním nepřítelem je Muslimské bratrstvo – tedy organizace, ze které vzešel palestinský Hamás. Sísího Egypt proto s Izraelem udržoval blízké vztahy a tamní tajné služby židovský stát předem varovaly před plánovaným masakrem ze 7. října.
Po vypuknutí války v Gaze se nicméně země dostala do nezáviděníhodné situace, kdy jí hrozí příliv palestinských uprchlíků a zároveň hospodářsky trpí hútijskými útoky na lodě proplouvající Suezským průplavem. Dosud vřelé egyptské vztahy s Izraelem pak vážně ohrožují obavy, že by se izraelské jednotky mohly pokusit ovládnout takzvaný Filadelfský koridor, který odděluje Pásmo Gazy od Egypta.
Izraelští politici tvrdí, že se přes toto území daří do Gazy pašovat zbraně, což egyptská strana odmítá – a varuje, že by…