Volby v Německu: AfD má nakročeno k rekordnímu výsledku. Důvodem není jen masová migrace

Třiadvacátého února čekají Německo předčasné parlamentní volby, ve kterých se rozhodne o dalším směřování největší evropské ekonomiky. Dva důležité body ohledně těchto voleb jsou už několik měsíců víceméně jisté: tedy že se dosavadní sociálně demokratický kancléř Olaf Scholz nestane znovu předsedou vlády a že ho na tomto místě nahradí předseda křesťanských demokratů Friedrich Merz. Čeká se však také historický úspěch krajní pravice.

 podobě i stabilitě příštího německého kabinetu ovšem rozhodne celá řada dalších faktorů, které jsou v tuto chvíli velkou neznámou. Otazníky se kupříkladu vznášejí nad parlamentní účastí hned tří stran: kolem pětiprocentní hranice pro vstup do Bundestagu se totiž pohybuje liberální Svobodná demokratická strana (FDP) i dvojice krajně levicových uskupení, Aliance Sahry Wagen­knechtové (BSW) a postkomunistické Levice, z níž se BSW před rokem oddělila.

Neméně důležitá bude i síla krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), se kterou kvůli jejím vazbám na domácí extremisty i na Rusko dosud všechny ostatní strany odmítaly spolupracovat. Zatímco před čtyřmi lety získala AfD pouze něco přes 10 procent hlasů, letos by se měl její zisk podle většiny průzkumů zhruba zdvojnásobit, což by mohlo značně zkomplikovat vznik stabilní koalice.

K posilování Alternativy přitom dochází navzdory masovým protestům desetitisíců lidí ve velkých německých městech i přesto, že stranu zasáhly četné skandály – od tajných schůzek diskutujících deportace…