Mýtus o rozdělení Evropy. Před osmdesáti lety se Churchill, Roosevelt a Stalin setkali na Jaltské konferenci

Na Václavském náměstí v Praze byl v letech 1956–1958 vybudován ve stylu socialistického realismu a díky počáteční osobní podpoře Antonína Zápotockého, sovětsko-ruského gubernátora v Československu, nezvykle luxusní hotel. Dostal jméno „Jalta“, které připomínalo nejen slavné sovětské letovisko na Krymu, ale též úspěch sovětsko-ruské imperiální politiky čili Jaltskou konferenci z února 1945. Ačkoliv od této události uplynulo už osmdesát let, „Jalta“ dodnes funguje jako mýtus o velmocenském rozdělování zón vlivu v Evropě a zrazování Spojenců. Také Češi se rádi opájejí vlastní „důležitostí“ (a zároveň naučenou bezmocností), když si stále vypravují, jak prý „Jalta“ rozhodla o jejich přináležitosti k sovětskému bloku, přestože si kremelský chomout navlékli sami a dobrovolně.

Až do roku 1941 byly Hitlerovo nacistické Německo a Stalinovo bolševické Rusko aktivními spojenci a spolupracovaly na ovládnutí a zotročení řady evropských národů. Teprve po rozpoutání německo-sovětské války byla Moskva z pragmatických důvodů přizvána do spojenecké koalice a USA jí spolu s Britským impériem všemožně pomáhaly, aby odolala brutální německé invazi. Antihitlerovský blok symbolizovala od tohoto okamžiku na vrcholné úrovni takzvaná Velká trojka ve složení Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif V. Stalin. .

Poprvé se tito lídři setkali na podzim 1943 v íránském Teheránu. Stalin, jehož Rudá armáda převzala díky masivní vojenské a materiální pomoci Západu iniciativu, už tehdy plánoval pohlcení střední a východní Evropy sovětsko-ruským impériem. Součástí kořisti mělo být i Československo, jež…