Běžný byt jako dětský domov. Byli jsme na pražském sídlišti, kde bydlí holky a kluci

Přicházíme ke vchodovým dveřím bytového domu na pražském sídlišti Černý Most, kde na nás čeká pan Rudolf Čech. S ním vystoupáme po schodech do prvního patra a zamíříme rovnou do jednoho z bytů. Ocitáme se ve velké chodbě, z níž se dá pokračovat do obýváku, plně vybavené kuchyně, koupelny a tří pokojů. Na první pohled je to standardně vybavený byt klasické rodiny. Málokoho by napadlo, že jej obývají děti z dětského domova v Dolních Počernicích.

Funguje tady takzvaná rodinná skupina, jež jsou dnes běžnou součástí téměř všech dětských domovů u nás. V každé z nich obvykle žije šest až osm dětí různých věkových kategorií, které společně sdílejí prostory a mají své vychovatele, tedy tety a strejdy. Cílem takových skupin je vytvořit stabilní prostředí co nejvíce připomínající běžný rodinný život, kde děti mají své místo, učí se odpovědnosti, samostatnosti, například si samy vaří a uklízejí, a budují si vztahy podobné těm sourozeneckým. Kaž­dá skupina má vlastní režim, rozdělení úkolů a částečně i vlastní hospodaření. Velkokapacitní ústavy internátního typu, jak si možná mnozí lidé zvenčí dětské domovy představují, jsou už téměř minulostí. Často už neexistují ani společné jídelny.

Například ve zmíněných Dolních Počernicích mají takové rodinné skupiny přímo v dětském domově tři. Čím je tento domov ale poměrně unikátní, jsou právě byty na různých adresách v Praze. Aktuálně mají dva…