Jak se Švédové učí říkat ne. Zločinecké gangy a paralelní společnost v největší skandinávské zemi

„Zločinecké gangy ukazují naprostou lhostejnost k tomu, že jejich extrémním násilím je zasažena celá společnost a zcela nevinní lidé,“ uvedl poslední lednový den na svém instagramovém účtu švédský premiér Ulf Kristersson. Popsal tím situaci, k níž jeho země směřovala přinejmenším posledních deset let — od doby, kdy levicové vlády pod taktovkou sociálních demokratů přijaly stovky tisíc migrantů z kultur, které se od té švédské odlišují natolik, že velká část z nich se nebyla ani za vydatné pomoci státu schopna integrovat.

Švédové to mysleli dobře, chtěli pomoci uprchlíkům, zejména v době migrační krize. Jenže pravidla měli nastavená tak, že pro nově příchozí bylo nesmírně jednoduché využívat tamní sociální systém a později v podstatě „za nic“ získat švédské občanství. Nemuseli znát řeč ani dokazovat bezúhonnost a to, že jsou schopni se uživit.

Fakt, že se mezitím z těch, kteří se z nejrůznějších důvodů neuplatnili na trhu práce, nepřijali za své hodnoty nové vlasti, či se dokonce pácháním zločinů postavili proti ní, vznikla takzvaná paralelní společnost, na jaře 2022 uznala i zatím poslední švédská levicová vláda. „Integrace byla příliš špatná, zatímco přistěhovalců bylo mnoho. Společnost byla příliš slabá a zdroje pro policii a sociální služby byly příliš slabé,“ uvedla tehdejší sociálně demokratická premiérka Magdalena Anderssonová.

Kdo nevítal, byl za extremistu

Zmíněné gangy jsou produktem bezbřehé a do…