„Mám za to, že skladateli, jakkoli byl zneužívaný komunistickým režimem k propagandě a na první pohled ho bylo všude plno, pořád hodně dlužíme,“ říká v rozhovoru pro měsíčník FORUM 24+ uznávaný klavírista Ivo Kulhánek
Jak si připomene dvojí výročí Bedřicha Smetany Ivo Kahánek, klavírista?
Samozřejmě mu budu letos nakloněn víc než jindy. Jednak dramaturgií koncertů, jednak mám v plánu natočit smetanovské 2CD. Ale nejen já. Například ostravské divadlo představí kompletní nastudování jeho devíti oper.
Překážela vám na cestě ke Smetanovi jako muzikantovi jeho „mramorová“ pozice, která praská jen velmi pomalu?
Smetanova pozice je plná paradoxů. Vezmu-li jeho život, díváme se na něj jako na pomník, a přitom to byl v hudbě ne-li revolucionář, tak určitě člověk progresivního cítění, mladočech se vším všudy, včetně nemilosti staročechů, kteří tehdy ovládali Prozatímní divadlo, předchůdce Národního divadla. Rovněž hudebně šlo o bytostného novátora. Seznámil Čechy se špičkovými skladateli té doby, Berliozem, Lisztem, Chopinem. Osvětu nakonec šířil i v Göteborgu, kam odešel z existenčních důvodů. Osobnostním nastavením to byl spíše inspirátor a hledač než syntetik. Dívat se na něj jako na mramor je značně posunuté, protože pro něj byl příznačný neklid. Konečně, svědčí o tom i jeho hudba plná boje a zvratů. Povahové rysy Smetanu často trhaly na kusy, ale když se z nich dokázal vypsat, jako například v Triu g moll, jež zkomponoval po smrti své hudebně nejnadanější dcery…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele .
Celý obsah je dostupný pouze pro digitální a kombinované předplatitele.
Pokud chcete mít přístup k celému článku, přihlaste se prosím.