Severoatlantická aliance je po 75 letech od vzniku silnější a zároveň i zranitelnější než kdy v historii

Česká republika spolu se Severoatlantickou aliancí v nejbližší době oslaví či oslavila hned dvě významná výročí. První 12. března, kdy uběhlo čtvrt století od okamžiku, kdy jsme po boku Maďarska a Polska vstoupili do ­NATO. O několik týdnů později (4. dubna) si pak členské státy připomenou 75 let od samotného vzniku organizace.

Aliance si tato významná data připomíná v okamžiku, kdy je na jednu stranu silnější a relevantnější než kdy dřív – přijala přece dlouho neutrální Švédsko a Finsko, čímž získala kontrolu nad velkou částí Baltského moře, a rekordní množství členských států vydává požadovaná dvě procenta HDP na obranu. NATO se ale zároveň musí potýkat s existenční hrozbou, kterou paradoxně představuje jeho zdaleka nejmocnější člen. Spojené státy by totiž mohly v případě vítězství Donalda Trumpa přestat garantovat bezpečnost svých spojenců a nechat je napospas ruské agresi.

Transatlantické spojenectví

Severoatlantická aliance má kořeny v takzvaném Bruselském paktu, který v roce 1948 uzavřela Francie, Británie a trojice zemí Beneluxu. Pakt vznikl na pozadí rodící se studené války mezi Západem a Stalinovým SSSR. Sověty kontrolovaným stranám se postupně podařilo ovládnout země střední Evropy včetně Polska a v roce 1948 i Československa, což v demokratických zemích Evropy posílilo strach z komunistického převratu nebo přímo sovětské vojenské agrese. Brzy se však ukázalo, že bude válkou oslabený kontinent potřebovat silnějšího spojence: USA.

Spojené státy se tradičně držely izolacionistické politiky a do obou světových válek…