
„Naší absolutní prioritou musí být co nejrychlejší posílení Evropy, abychom postupně dosáhli nezávislosti na Spojených státech,“ řekl ještě během volební noci budoucí německý kancléř Friedrich Merz FOTO: Profimedia / FORUM 24+
FOTO: Profimedia / FORUM 24+

Blíží se chvíle, na kterou Friedrich Merz čekal svůj celý politický život. Devětašedesátiletý lídr německých křesťanských demokratů (CDU), jemuž se na konci února podařilo přesvědčivě zvítězit v parlamentních volbách, je jen krůček od toho, stát se spolkovým kancléřem. Splní se tak jeho sen, o který ho před lety připravila jeho vnitrostranická soupeřka Angela Merkelová.
Zároveň ale může jít o noční můru: Merz má před sebou totiž mimořádně složité období, v němž už Německo není nezpochybnitelným průmyslovým motorem Evropy, ale podle mnohých spíše jejím „nemocným mužem“. S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se navíc dramaticky proměňují transatlantické vztahy, které Merz odjakživa obhajoval.
Ukrajina se již z rozhodnutí nové administrativy ocitla bez americké vojenské pomoci i klíčových zpravodajských informací, jež potřebovala k obraně před ruskými útoky. A je docela možné, že Evropa včetně Německa, na jehož území je dodnes rozmístěno bezmála 35 tisíc amerických vojáků, brzy přijde o bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, kde mnozí Trumpovi spojenci otevřeně uvažují o vystoupení z NATO.
Zklamaný transatlantista
Chování nové americké administrativy vůči Evropě i Ukrajině musí být otřesem pro Merzovo celoživotní přesvědčení o tom, že má být aliance se Spojenými státy v rámci NATO základním kamenem německé i celoevropské bezpečnosti. Příští německý kancléř působil deset let jako předseda neziskové asociace Atlantik-Brücke („Most přes Atlantik“), jež se zaměřuje…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele .
Celý obsah je dostupný pouze pro digitální a kombinované předplatitele.
Pokud chcete mít přístup k celému článku, přihlaste se prosím.