Končí globální Západ? O úkolech pro Evropu tváří v tvář šílení Trumpovy Ameriky

Zkoumání kroků Donalda Trumpa není luštění bizarní křížovky. Je to zásadní kognitivní úloha o tom, jak se máme jako Evropané adaptovat a v jakých poměrech budeme dále žít. Jde o přechodnou krizi, nebo trvalou změnu? Mění se systém, nebo je to jen ideologický facelift nové party u kormidla?

Trumpovi zastánci nás přesvědčují, že jde o systémovou změnu. Končí kapitalismus mezinárodní obchodní soutěže firem a začíná konkurence států, které se snaží ze světa vytlouct pro sebe maximum? Oligarchické metody, jimiž si nová americká administrativa podmaňuje Spojené státy, ničí globální pozici USA i celého Západu. Kreml jásá, je z nejhoršího venku, Čína si v tichosti mne ruce nad svým rostoucím kreditem a vlivem. A Západ?

Kiks, nebo systémová změna?

Co nastolují skutky nové Trumpovy administrativy? A nechme stranou glosování zjevných chyb, jakkoli ukazují, že prezident nemá v okolí ani v Kongresu kritickou zpětnou vazbu. Zaměřme se na systémové dopady z evropské perspektivy. Tři otázky plynou z vývoje: Rozpadá se globální Západ tvořený spojenectvím Evropy a USA? Opouštíme liberální politické poměry a kapitalismus? Postupujeme k ukončení války v Evropě a zajištění udržitelného míru, nebo se máme připravit na trvalé ohrožení nedbale urovnaným válečným konfliktem?

Výroky Donalda Trumpa o nepřátelské podstatě vzniku EU proti USA nesvědčí o jeho ignorování politických dějin: První věta zakládající Schumanovy deklarace z května 1950 zní srozumitelně: „Světový mír by nemohl být zachován bez…