Akce K: Noc, kdy komunisté násilím vytáhli řeholníky z postelí a zlikvidovali kláštery

„Dělal jsem, že spím. Pak přišel ke mně milicionář nebo kdo, v civilu, s automatem. Šťouchl mě do žeber a říká: ‚Vstávej, ty svině, půjdeš s námi,‘“ vzpomíná Pavel Konzal, jeden z přímých svědků, na osudnou noc z 13. na 14. dubna roku 1950. Před 75 lety se komunisté rozhodli zlikvidovat kláštery a násilně tak zlomit církevní moc v Československu.

Po celá staletí kláštery plnily důležitou roli duchovních, kulturních i vzdělávacích center. Byla to nejen místa modliteb, duchovní síly, ale také učenosti, přepisování a uchovávání rukopisů, rozvoje umění i vědy a v neposlední řadě také prostory, kde byla poskytována péče chudým a nemocným. Mnišské komunity fungovaly podle přísných řádových pravidel a hrály klíčovou roli nejen v náboženském životě, ale i v dějinách evropské civilizace.

Obavy z podmanění církve

Po druhé světové válce se vztah mezi církví a státem v Československu začal vyostřovat. Vatikán jejich vzájemné rozepře úzkostlivě sledoval. Strach, že československý státní aparát bude útočit proti církvi a omezovat její činnost, narůstal. „Obavy byly posíleny tím, že ve vládě byly vlastně tři strany, které tradičně neprojevovaly dobrý vztah ke katolické církvi – komunistická, sociálně demokratická i národně socialistická,“ vysvětluje historik Karel Kaplan ve své studii s názvem Státní církevní politika 1948–1950.

Otevřený boj si zatím komunistická strana vyhlásit netroufala. Většina jejích členů, zhruba 70 procent, totiž byli věřící – nejen katolíciů, ale…