Když pejsek s kočičkou počítají cla. Vláda neumětelů aneb Zastupitelská demokracie v USA 2.0

Mezi politology a politickými filozofy se už odedávna vede debata, zda úlohou volených zástupců v zastupitelské demokracii je konat dle jejich nejlepšího vědomí a svědomí, nebo zda mají být pouhou převodní pákou přání a nálad svých voličů, i když třeba s konkrétní věcí nesouhlasí. Jinak řečeno – znamená hájení zájmu voličů slepé naslouchání každému jejich rozmaru, nebo má politik korigovat vůli lidu, pokud je přesvědčen, že důsledky žádaného opatření by byly přesně opačné? Uspokojivá odpověď neexistuje. Každý volič bude mít v této oblasti jiný názor. Ve Spojených státech dnes ale sledujeme ještě další aspekt této staré otázky. Pokud velká část voličů věří konspiracím a nesmys­lům, protože je slušně řečeno kognitivně znevýhodněná, a zvolí si odpovídající zástupce, může zastupitelská demokracie fungovat? Odpověď je, že přirozeně ano. Výsledkem je ale vláda neumětelů.

Aby bylo jasno, vláda neumětelů není vládou, která prosazuje politiku, kterou pozorovatel považuje za hloupou. Je to vláda, která dělá možná i správnou politiku, ale naprosto hloupým způsobem. Příkladem budiž Úřad pro efektivitu vládních výdajů (DOGE) Elona Muska. Šetřit zbytné vládní výdaje je jistě chvályhodný záměr. Navíc i podle odhadů Úřadu pro zodpovědné vládnutí (Government Accountability Office) rozpočet USA ročně přichází podvody o cca 240 až 550 miliard dolarů. Maximální odhad by představoval zhruba devět procent všech vládních výdajů. To je jistě…