
Marine Le Penová FOTO: Prodimedia / Michal Hošek
FOTO: Prodimedia / Michal Hošek

Tentokrát to mělo konečně vyjít. Marine Le Penová kandidovala na pozici francouzského prezidenta nepřetržitě od roku 2012, a to s nezpochybnitelně vzestupnou trajektorií. Zatímco při prvním pokusu, kdy po otci čerstvě převzala tehdy ještě otevřeně extremistickou Národní frontu (později přejmenovanou na Národní sdružení, RN), skončila s odstupem na třetím místě, o pět let později už se probojovala do druhého kola a v posledních volbách v něm výrazně snížila náskok prezidenta Emmanuela Macrona.
V příštím prezidentském klání, které se uskuteční na jaře roku 2027, měly být její vyhlídky ještě lepší. Macron už potřetí kandidovat nemůže a Le Penová dlouho přesvědčivě vedla v průzkumech pro první kolo voleb bez ohledu na možné protikandidáty. V rozhodujícím druhém kole pak byly její šance vyrovnané i proti dvěma zatím nejoblíbenějším potenciálním konkurentům: středovým expremiérům Édouardu Philippovi a Gabrielu Attalovi.
Sen doyenky francouzské a potažmo evropské krajní pravice o tom, že se konečně probojuje do Elysejského paláce, však v poslední březnový den zkomplikoval soud. Ten totiž odsoudil Le Penovou a osm jejích spolustraníků za to, že mezi lety 2004 a 2016 platili zaměstnance Národního sdružení ve Francii penězi určenými na financování asistentů v Evropském parlamentu, čímž se dopustili zpronevěry v odhadované výši 4,6 milionu eur (114,7 milionu korun). A kromě tučné pokuty a domácího vězení ji potrestal i pětiletým zákazem kandidatury do jakýchkoli politických funkcí.
Hysterická reakce
…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele .
Celý obsah je dostupný pouze pro digitální a kombinované předplatitele.
Pokud chcete mít přístup k celému článku, přihlaste se prosím.