Valašský Černobyl. O možných důsledcích vykolejení vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou

„Potýkáme se s něčím, co se na této planetě dosud nikdy nestalo,“ říká postava profesora jaderné fyziky Valerije Legasova ministrovi Borisu Ščerbinovi, když se ve slavném televizním se­riálu Černobyl radí, jak zatočit s jadernou pohromou. V kvalitativně obdobné, byť pochopitelně řádově méně závažné situaci se ocitli ti, kteří se snaží zabránit ekologické pohromě po havárii vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku. Podobně jako seriáloví protagonisté čelí také oni nejen samotné bezprecedentní katastrofě, ale také neochotě některých představitelů připustit si skutečný rozsah havárie a její souvislosti.

Na severozápad od Valašského Meziříčí se podél řeky Bečvy táhne pás polí a vesnic. Zaplavená jezera vzniklá po těžbě štěrku slouží obyvatelům už desetiletí jako re­kreační oblast, kde mají výletníci své chatky, a samozřejmě jde také o místo jako stvořené pro rybaření. Malebná krajina s vískami pokračuje podél řeky, až nakonec vstupuje do lázeňského městečka Teplice nad Bečvou s jeho léčivými prameny, unikátními krasovými jevy, s jeskyněmi a slavnou Hranickou propastí, nejhlubší zatopenou sladkovodní propastí na světě.

Nejedná se o jediný primát, který tento kus země má. Málokdo by nejspíš čekal, že právě tady se ve vzdálenosti několika kilometrů odehrají pár let po sobě dvě nejhorší ekologické katastrofy, jaké Česká republika zažila minimálně za posledního čtvrtstoletí. Zatímco viník první zmíněné pohromy z roku 2020, tedy otravy řeky…