Tomio Okamura už je poněkud okoukaný. Na odpis ale ještě není

SPD Tomia Okamury v eurovolbách neměla zrovna oslnivý výsledek. Zůstalo jí jen jedno křeslo pro Ivana Davida. Nikdo nemusí být zrovna politolog, aby mu bylo jasné, že extremistické hlasy se přesunuly ke komunistům, k policejně motoristickému útvaru a nejspíš k ANO.

Okamura se chvilku vzpamatovával, na ­Facebooku se ještě chvíli věnoval migraci a zničení Lidic, aby nakonec konečně výsledek své strany označil za neúspěch. Z devíti procent v předchozích eurovolbách SPD spadla na 5,73.

„Vidíme, že strany s podobným programem nás předstihly. Přesvědčily občany, že další subjekty dokážou zabojovat více než SPD. A na to musí být jediná odpověď, že my musíme zabojovat o občany,“ sdělil Okamura novinářům v pražském Hotelu Duo. „Připadá mi, že jak je nás hodně, máme hodně zastupitelů, tak jsme určitým způsobem částečně zpohodlněli. Bylo vidět, že v tom našem politickém spektru tady teď jsou subjekty, které chtěly víc,“ míní předseda.

V podstatě jsou to fráze, které nic nevysvětlují ani ohledně aktuálního výsledku, ani nenaznačují, co s tím okamurovci chtějí dělat. Říkat, že „SPD musí mnohem aktivněji oslovovat voliče a ukazovat, že o jejich hlasy stojí“, připomíná řečnění všelijakých husákovských tajemníků, kteří všechny problémy řešili výkřiky, že teď se musí „ještě lépe a efektivněji“.

V něčem jde Okamura ve stopách Miroslava Sládka, který se prostě už v určitém okamžiku okoukal. SPD je marketingový výtvor a marketing má sice nějaká relativně neměnná pravidla,…