Josef Guttmann. Portrét muže, který dokonale pochopil ruský styl vládnutí

Jacques Rupnik vydal fascinující svědectví o dnes zapomenuté postavě našich novodobých dějin. Svědectví založené na argumentačně silných a pozoruhodně aktuálních článcích českého novináře a politika, jehož život se čte jako detektivka.

Český Žid Josef Guttmann (1902 až 1956) patřil spolu s Klementem Gottwaldem, Rudolfem Slánským, Ottou Synkem, Janem Švermou a několika dalšími do skupiny mladých komunistů, kteří v roce 1929 ovládli vedení KSČ a podřídili je plně Stalinovi a Komunistické internacionále (Kominterně). Podle Rupnika byl Guttmann „pravděpodobně nejnadanějším“ členem této skupiny. Od roku 1925 byl šéfredaktorem stranického deníku Rudé právo. V roce 1931 se stal členem výkonného výboru Kominterny a rok žil v Moskvě. Brzy se ale stal mezi vedoucími představiteli KSČ prvním disidentem, když už v roce 1932 kritizoval politiku, pod jejímž vlivem komunisté v Německu odmítli spolupráci se sociálními demokraty a usnadnili tak Hitlerovi uchopení moci. Komunistická strana ho po kritice z Moskvy vyloučila, čímž mu zřejmě zachránila život. Odmítl nabídku znovu odjet do SSSR, neboť věděl, jak Stalin zachází se svými kritiky. V roce 1938 za dramatických okolností emigroval před nacisty nejdříve z Československa do Skandinávie a následně do Spojených států.

Ve Spojených státech se z levicového aktivisty Guttmanna stal politický komentátor publikující brilantní analytické články o Sovětském svazu a komunistické politice zejména ve vlivných židovských konzervativních časopisech. Od své minulosti se zcela odřízl. Změnil si jméno na Gordon a publikoval pod pseudonymem Peter Meyer. Jeho změna identity proběhla tak dokonale,…