Lokální témata vítězila nad evropskými. O co šlo v eurovolbách a jak to dopadlo? Přehled všech zemí EU

Bruselský server Politico, což je společný americko-německý projekt zaštítěný největším evropským vydavatelstvím Axel Springer z Berlína, uvedl podrobný popis, o co šlo v každé zemi Evropské unie před volbami do Evropského parlamentu. Autoři trefně konstatují, že v evropských volbách voliči nikdy nemyslí na Evropu, nýbrž jen na své lokální problémy a souboje. Ať se nám to líbí, nebo ne, široká plejáda témat a lokálních sporů ukazuje, že evropský politický národ dosud nevznikl a nad rodící se evropskou politickou identitou dominuje politika národní. Tím ale není řečeno, že by všude po Evropě považovali voliči evropské volby za zbytečné. Jde spíše jen o projev neobyčejné rozmanitosti a plurality, což je mnohem pravdivější obraz Evropské unie než zkazky o bruselské byrokracii. V řadě zemí sloužily tyto volby jako referenda o směřování národní vlády a prakticky nikde voliči nehlasovali o tak odlehlé záležitosti, jakou je třeba politický osud předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

BELGIE: 
O budoucnost federace
V nizozemsky mluvících Flandrech (neboli Vlámsku) se voliči vyjadřovali zejména k tomu, zda chtějí nadále setrvat ve federaci s francouzsky mluvícími Valony. Ti zase hlasovali spíše o tom, jak se vypořádat s růstem životních nákladů. V obou částech země průzkumy hlásily nárůst radikálních a extremistických stran. Pozornost se při volbách upírala zejména na separatistickou a krajně pravicovou stranu Vlámský zájem (VB), která prosazuje nezávislost Vlámského společenství na Belgii. Její soupeř, konzervativní Nová vlámská aliance (N-VA), pro změnu požaduje…