Otázka: Před pěti lety se mladí voliči v evropských volbách podíleli na vzestupu levicových a liberálních stran. Letos naopak ve velké míře podpořili strany z opačného spektra, často krajně pravicové. Co přesně nám, zejména v ČR, ukázaly výsledky eurovoleb o mladých voličích a také o vlivu sociálních sítí?
Mladí voliči ve věku od 18 do 29 let podpořili ve volbách do Evropského parlamentu ve velké míře extremisty a populisty. Podle průzkumu agentury STEM jich dala svůj hlas koalici Přísahy a Motoristů, hnutí ANO, spojení SPD a Trikolory nebo Stačilo! třetina z nich. V anketě měsíčníků FORUM 24+ experti vysvětlili, jaký trend ze západní Evropy tímto způsobem Česko dohnalo, proč v rozhodování nejmladší generace převážila forma nad obsahem a jakou roli v tom hrají sociální sítě.
Jakub Lysek, politolog
OKRAJOVÉ STRANY A MLADÍ VOLIČI
Evropské volby ukázaly na rostoucí trend podpory okrajových hnutí a stran u mladých voličů. To není ojedinělý jev jen v České republice, ale vidíme to ve Skandinávii, v Německu, a zejména ve Francii, kde mezi mladými vzrostla podpora levicové koalice a zároveň krajní pravice. Mladí voliči jsou dnes aktivizovaní, jsou nespokojení a hledají alternativy k vládnoucím stranám. Volební účast má trend písmene U, kdy nejvyšší aktivizaci vykazují mladší a zároveň nejstarší věkové skupiny.
Ne že by mladší voliči v evropských volbách neexperimentovali dříve, ale sociální sítě tento trend zvýraznily a ještě zvýrazní. Strany se musí přizpůsobit a jít i na ty sociální sítě, jež dosud zanedbávaly. Když se…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele .
Celý obsah je dostupný pouze pro digitální a kombinované předplatitele.
Pokud chcete mít přístup k celému článku, přihlaste se prosím.