Kdo vyrazil na poslední červnový víkend do Londýna, nemohl minout rozpustilý pouliční festival London Pride, masovou oslavu sexuální diverzity. Když si k tomu člověk přibalil návštěvu muzikálu Les Misérables neboli Bídníci, mohl se nechat doslova uchvátit levicovou romantikou. Zatímco se v divadle mávalo prapory rudými, tak po ulicích vlály prapory duhové. O to byla návštěva výstavy obrazů Johna Singera Sargenta větším odpočinkem. Zatímco za ztemnělými okny galerie Tate Britain zuřila světová revoluce, tak v jejích sálech panovala vznešená atmosféra módních salonů z přelomu 19. a 20. století. Jestli si vzpomínáte na surrealistický ironický film Nenápadný půvab buržoazie, tak Sargentova výstava byla naopak demonstrací zcela okázalého půvabu buržoazie.
Názorným dokladem je kupříkladu rozkošně buržoazní portrét pařížského gynekologa v červeném župánku, jenž se jmenuje Dr. Pozzi u sebe doma. Tento portrét byl prvním dílem, které Sargent v roce 1882 vystavil v Královské akademii v Londýně. Samuel-Jean Pozzi (1846–1918) byl průkopníkem moderní gynekologie ve Francii; jeho postupy přispěly k bezpečnosti a důstojnosti žen při porodu. Pozzi byl ovšem také estétem a sběratelem umění. Přátelil se s řadou francouzských umělců, včetně Sarah Bernhardtové a Guyho de Maupassanta.
Podobně slavný je dřívější Sargentův portrét Madame X, který zobrazuje mladou Američanku Virginii Gautreauovou, novomanželku francouzského bankéře. Madame X nebyla namalována na zakázku, ale na Sargentovu žádost, protože krása madam Gautreauové vzbuzovala fascinaci v pařížských salonech. Sargent ji namaloval v černých saténových šatech s drahokamy na ramínkách,…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele .
Celý obsah je dostupný pouze pro digitální a kombinované předplatitele.
Pokud chcete mít přístup k celému článku, přihlaste se prosím.