Názory bývalého prezidenta Trumpa na Ukrajinu lze jen těžko rozklíčovat. Jeho vyjádření jsou často velice obecná, a když už řekne něco konkrétního, tak si často protiřečí. Z jeho postojů lze ale vysledovat minimálně dvě konstanty. Tou první je ochota konflikt ukončit i za cenu významných územních a možná i jiných ústupků ze strany Kyjeva. Tou druhou pak snaha nerozhádat si před volbami stranu, která se právě na otázce pokračování pomoci napadené Ukrajině štěpí.
I proto v poslední době přece jen na veřejnost pronikají náznaky něčeho, co by se dalo nazvat Trumpovou ruskou a ukrajinskou politikou. Zároveň ale pořád platí, že sám bývalý prezident se snaží říci co nejméně konkrétních věcí. Mantrou, již opakuje, je, že je třeba konflikt ukončit. To je jistě pravda, ale otázka je, za jakých podmínek to bude. Konflikt v československém pohraničí se v roce 1938 také podařilo „ukončit“.
Tlak na Kyjev i na Moskvu
Z těch mála detailů, které se na veřejnost dostaly, je zřejmá jedna věc. Plán vypracovaný dvěma bývalými generálními tajemníky Rady národní bezpečnosti sloužícími za Trumpovy administrativy by v podstatě uznal minimálně současné ruské zábory. Prvním zveřejněným bodem totiž je, že další pomoc bránící se Ukrajině by byla podmíněna zahájením mírových jednání. Ta ale v současnosti Rusko podmiňuje stažením ukrajinských obránců z celého území jím nelegálně anektovaných ukrajinských oblastí. To je však z jeho…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele .
Celý obsah je dostupný pouze pro digitální a kombinované předplatitele.
Pokud chcete mít přístup k celému článku, přihlaste se prosím.