Režisér Jiří Havelka o svém novém filmu Zahradníkův rok: Natočil jsem brambory western

Jiří Havelka má za sebou premiéru svého třetího filmu. Po úspěšných Vlastnících a Mimořádné události je tu Zahradníkův rok. Stejnojmenná poetická knížka Karla Čapka k tomu vskutku má co říci. Dvanáct spisovatelových citátů, měsíc po měsíci, tvoří páteř příběhu, v němž je ale poezie pramálo. Surové zakleknutí všeho schopného mafiána na malého podnikatele převzal režisér ze života, z několik let staré kauzy, která kromě zahradníka nuceného všemi prostředky prodat vlastní pozemek prověřila i schopnost státu zastat se jedince proti bezskrupulóznímu zlu. Jakkoli snímku dominuje Oldřich Kaiser, komedie to opravdu není.

Začněme Oldřichem Kaiserem, jehož postava nesleze z plátna. Čím z vašeho hlediska film nejvíc poznamenal, tedy kromě toho, že je prostě dobrý herec?

Má ve tváři svůj komplikovaný život i závažné kolapsy, co prodělal a které s ním prošla jeho přítelkyně Dáša Vokatá. Když jsme si se střihačem Kubou Hejnou pouštěli ty dlouhé záběry na jeho tvář, byli jsme překvapeni, jak dlouho nám vydrží chuť se do ní dívat.

Co vám řekl po přečtení scénáře? S čím do toho šel?

Oldovi čte všechny nabízené scénáře Dáša, filtruje mu, čím se má zabývat. Takže nejdřív jsem mluvil s ní a moc se mi líbilo, jak jasné, přímé a uzemněné vidění světa má. Bylo téměř opojné poslouchat někoho, kdo je mimo vaši bublinu a mluví tak zajímavě o životě. Pak jsem hovořil s Oldou, který není z těch, co…